Archiv autora: karten

LTO – lehké topné oleje

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

 

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby se vyhnuli placení daní, vznikla státu škoda ve výši 100 miliard korun. Všechno však proběhlo podle zákona.

Když brněnští celníci dostali zprávu, že někdo nabízí podezřele levnou naftu, okamžitě zpozorněli. Záhy zjistili, že do obřích daňových podvodů jsou zapojeny desítky firem po celém Česku.
Psal se rok 1993 a oni byli na stopě zločinu, jemuž se dodnes říká loupež století. Bizarní na něm bylo, že vše probíhalo s posvěcením státu. Na konci kauzy, při níž se nafta „zázračně“ měnila na lehké topné oleje a zpět, byla škoda zhruba 100 miliard korun.

„Daňový únik na jedné cisterně byl 500 tisíc korun. Mluvilo se o 120 tisících cisteren, tedy o tom, že státu uniklo v kauze LTO šedesát miliard,“ vzpomínal později bývalý brněnský celní pátrač Čestmír Vintr, jenž začal machinace s lehkými topnými oleji vyšetřovat.

Jenže motorová nafta se podle něj nedostávala na naše území jen po železnici a silnici, ale i ropovodem vybudovaným tajně státy Varšavské smlouvy.

Princip podvodu byl jednoduchý. Využíval toho, že podle tehdejších českých zákonů se ropný produkt danil podle toho, jak se nazýval. Rozdíl mezi lehkým topným olejem a motorovou naftou byl přitom obrovský – za olej se na rozdíl od nafty neplatila spotřební daň, DPH bylo jen 5 procent. Přepočteno na peníze – rozdíl v dani mezi LTO a naftou byl postupně 10 až 14 korun za kilogram. Podvodníci proto nechávali naftu papírově převádět na olej a daň místo do státní kasy šla do jejich kapes.

V praxi to chodilo tak, že v cisternách z Ukrajiny a Maďarska do Česka proudila nafta deklarovaná jako nedaněný lehký topný olej. V Česku se vytvořil řetězec smluvených a často fiktivních firem, které si komoditu přeprodávaly, až nastrčený „bílý kůň“ papírově změnil LTO na naftu. Firma skončila, „bílý kůň“ zmizel a komodita už oficiálně jako nafta se rozvážela po benzinkách.

Podvodníci postupně své aktivity rozšiřovali. Fiktivně vyváželi naftu za hranice a nechali si vyplácet od státu vratku DPH. Jedna cisterna mohla účetně (nikoli skutečně) vyrazit za hranice i několikrát.Někteří obchodníci dokonce naftu pančovali, aby vydělali ještě víc. Nekvalitní palivo pak spotřebitelům zadřelo motory, doplatily na to třeba doly na Ostravsku, zemědělci i autobusový dopravce.

Vazby na tehdejší politiky

Pátrací tým celníků narážel na neochotu politiků z ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu důsledně objasnit špinavé obchody. Celníci přicházeli na provázanost obchodníků s LTO s tehdejšími politiky, jejich manželkami a nejbližšími spolupracovníky.

Zřídily se také tři policejní týmy, i jejich snaha však většinou troskotala na stanovisku úřadů, že obchodníci vlastně jednají tak, jak jim umožňují zákony. Vyšetřování vyšumělo, týmy se rozpustily.

„Navštěvovala jsem tehdy často ministerstvo financí a setkala jsem se tam prvně s protimluvem ‚legální daňové úniky‘,“ vzpomínala po letech novinářka Jana Lorencová, která se kauze detailně věnovala. „Stát nikdy od obchodníků s nezdaněnou naftou peníze nevybral, v několika případech sice byla nakonec vyměřena, ale nikdy nebyla vybraná,“ dodala.

Tak to chodilo do poloviny 90. let, než stát změnil daňové zákony tak, aby se za LTO i naftu platila vyšší daň, a ten, kdo prokázal, že ropný produkt skutečně využil k topení, tomu stát daň vracel. Navíc se olej začal barvit dočervena, aby se na první pohled odlišil od nafty.

Obrovské zisky obchodníků provázely mafiánské praktiky, vraždy nepohodlných lidí, výbuchy nastražených náloží. Lidé zapletení do vražd skončili ve vězení, stejně jako drobnější obchodníci. Ti hlavní nebyli nikdy potrestáni a zisky jim zůstaly.

Stovky rychle vydělaných milionů a násilné smrti mnoha lidí. Hektická a uvolněná porevoluční doba přinesla v devadesátých letech minulého století vedle svobody podnikání také násilí, vydírání a vraždy. Jednou z největších kauz tohoto období byl výnosný obchod s lehkými topnými oleji (LTO). Významnými hráči v ní byli i podnikatelé z Olomouckého kraje.

Jiří Večeř souzený kvůli vraždám spojeným s kauzou LTO (u soudu v roce 2010) – v Prostějově v 90. letech provozoval oblíbený noční klub Relax

 

 

 

Byznys v obchodování s lehkými topnými oleji spočíval v letech 1990-96 ve výrazném rozdílu spotřební daně na LTO a motorovou naftu. Obchodníci využívali tehdejší zákony, které poskytovaly možnost jednoduše „přejmenovat“ dovezené cisterny s naftou na LTO s nulovou daní a následně je opět prodat s vysokým vlastním ziskem a vysokou ztrátou pro státní kasu jako palivo do automobilů.

Využívalo se k tomu řetězců „překupnických“ firem, ve kterých často figurovali tzv. „bílí koně“. Do výnosných podvodů s LTO bylo zapojeno velké množství lidí a spojeny byly s násilím, vraždami a vydíráním. Ztráty pro státní kasu se odhadují na stovku miliard. Pátrání v sítích obchodníků s LTO ukázalo později i provázanosti s tehdejšími politiky, policisty i justicí.

Kápové ze severu

Za významné postavy olejového byznysu byli považováni „bossové“ ze severu Olomouckého kraje: šumperský podnikatel a bývalý policista Vratislav Kutal a zábřežský podnikatel Milan Šišma. Na obchodech s LTO měli údajně vydělat miliardy korun, před soudem pak stanuli za násilnou trestnou činnost, která s tímto byznysem měla souviset.

Vratislav Kutal byl odsouzen za přípravu vraždy novináře, který o kauze LTO psal, a objednávku bombového výbuchu. Z desetiletého trestu si ale odseděl pouze čtyři a půl roku a kvůli chybnému rozhodnutí olomouckého soudu byl v roce 2007 propuštěn na podmínku. Ještě před tím usiloval o obnovu procesu, to však nakonec bylo zamítnuto.

Druhý z tzv. „olejových bossů“ Milan Šišma byl odsouzen za objednávku vraždy pražského podnikatele Lubomíra Holého ke 13,5 letům vězení. Souzen byl také za objednávku vraždy kroměřížského „bílého koně“ Marka Lehkého, který ho měl údajně připravit o čtyřicet milionů korun. Šišma byl nakonec v roce 2013 olomouckým vrchním soudem definitivně zproštěn obžaloby z podílu na vraždě Lehkého pro nedostatek důkazů.

Odsouzen, další vraždy nedokázány

Spolupracovníkem výše zmíněných obchodníků byl Jiří Večeř. Ten v počátku devadesátých let provozoval v Prostějově velmi populární noční klub Relax. Večeř podle soudu zorganizoval vraždy Lubomíra Holého i Marka Lehkého.

Zakázky na vraždy měl podle vlastního přiznání před soudem dostat právě od Šišmy a Kutala. Holý byl zastřelen ve vlastním pražském bytě, Lehkého roztrhala na těle umístěná trhavina na břehu řeky Moravy u Kvasic na Kroměřížsku.

Jiří Večeř se několik let skrýval, aby se následně sám přihlásil na policii a jako jediný z obžalovaných v kauze LTO se ke svým činům přiznal. V souhrnu po několika soudních verdiktech dostal původně jednadvacet let vězení. V současnosti už je také na svobodě.

Brzy po podmínečném propuštění skončil v roce 2015 Jiří Večeř znovu za mřížemi. Obžalován byl z podílu na dvacet let starých vraždách podnikatele s LTO Miroslava Kovaříka ze Zlína a obchodníka s půjčkami Františka Blažíčka z Uherského Hradiště.

V roce 2016 Večeře krajský soud ve Zlíně zprostil obvinění z těchto dvou vražd pro nedostatek důkazů. O rok později tento veridkt potvrdil i Vrchní soud v Olomouci.

Rozmetán výbušninou, začal být na obtíž

Brutální vražda Marka Lehkého, který také s LTO obchodoval, otřásla celý Českem. V noci z 29. na 30. března roku 1995 byl v Kvasicích na Kroměřížsku u břehu řeky Moravy rozmetán výbušninou.

Vrazi Marku Lehkému před tím připevnil nálož s výbušninou Permonex V19 přímo na tělo a na dálku ji odpálil. Mladého muže pak exploze doslova rozmetala na kusy. Jeho identifikaci se kriminalistům podařilo dokončit po dlouhé době, a to na základě analýzy vzorků krve, otisků prstů, zbytků tkáně a hodinek, které poznala jeho adoptivní matka.

Tři roky pátrali krajští kriminalisté, kdo za tak brutální vraždou šestadvacetiletého obchodníka s lehkými topnými oleji (LTO) Marka Lehkého stojí. Nakonec se policii sám udal Jiří Večeř s tím, že za vraždou Marka Lehkého je on, Milan Šišma a Jan Marcinek.

„Přestal respektovat nepsané regule chování. Měl dluhy, které platil zálohami a dalšími půjčkami. Posílal prázdné cisterny nebo nekvalitní zboží. Tak začal být na obtíž,“ uvedl před lety u soudu Jiří Večeř, který byl nakonec za vraždu Marka Lehkého odsouzen k 15 letům ve vězení.

Marek Lehký prý dlužil 40 milionů Šišmovi a ten se jej údajně rozhodl odstranit. Navíc ale prý dlužil miliony i jiným podnikatelům, například Miroslavu Kovaříkovi, který s LTO také obchodoval.

„Pravá ruka“ a podřízený Jiřího Večeře, tak začal být nepohodlný. Jak později vyplynulo z hlavního líčení, to byl důvod, proč Marka Lehkého Večeř zabil – aby se zbavil jeho dluhů. Večeř měl podle soudu Lehkého vylákat na schůzku, kde se jej zmocnili najatí vykonavatelé. 30. března 1995 jej pak podle rozsudku dovezli v autě k řece Moravě v Kvasicích, na tělo mu připevnili výbušninu, kterou na dálku odpálili.

Za zorganizování vraždy si Večeř nakonec odpykal 14 let, většinu z této doby strávil ve vazbě. A i když svou výpověď po 11 letech změnil s tím, že jej k původnímu přiznání donutila policie, soud této verzi neuvěřil. Soudní líčení se táhlo několik let, nakonec Nejvyšší soud, který Večeřovo dovolání odmítl, případ definitivně uzavřel. (jv)

Výbuch před soudem v Olomouci

S kauzou LTO na území Olomouckého kraje je spojena spousta dohadů a spekulací. Příčinou je skutečnost, že do ní byli zapleteni policisté, vysoce postavení politici a také samotní pozdější vyšetřovatelé a soudci.

V souvislosti s olejovou kauzou se hovoří o minimálně sedmi vraždách. Sebevraždu spáchal v roce 1993 například Radomil Poprach, tehdejší náměstek ve Vápence Vitošov, kde se stáčela nafta vydávaná za lehký topný olej.

V roce 1997 zase vybuchla před soudem v Olomouci bomba, aby byla odvedena pozornost vyšetřovatelů od celé kauzy.

30. 9. 2004

Bývalý brněnský celní pátrač Čestmír Vintr začal vyšetřovat machinace s lehkými topnými oleji (LTO) již v roce 1993. Podle jeho názoru v té době nikdo z vládnoucích politiků neprojevil snahu zabránit machinacím, které měly státní pokladnu připravit o zhruba 100 miliard korun.

Vintr se svou pátrací skupinou narazili na provázanost firem obchodujících s LTO s tehdejšími politiky, jejich manželkami a nejbližšími spolupracovníky. Narazili také na nezájem špiček resortu ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu o důsledné vyšetření obchodů s LTO.

Ochotu ke spolupráci v současném vyšetřování nyní podmiňuje bezpečnostními zárukami pro sebe a svou rodinu.

Podvody s LTO jste odhalil před jedenácti lety. Podle ministra vnitra Františka Bublana tehdy nebyla politická vůle machinace vyšetřovat. Nyní podle něj tato vůle je. Lze podvody s LTO odhalit, i když uplynulo tolik let?

Podvody a machinace s LTO je možné odhalit a vyšetřit i nyní. Vím, kde hledat podstatnou dokumentaci a některé svědky. Vím, jak k podvodům docházelo, kdo a jak byl na nich zainteresován. Ale bude to pracné a nezvládne to malá skupina policistů a žalobců.

Jak se rozhodnete v případě, že budete policií požádán o pomoc a spolupráci?

Před deseti lety jsem s policií i Bezpečnostní informační službou spolupracoval. Dopadlo to tak, že jsem byl nucen profesi celního pátrače zcela opustit a dokonce se nějakou dobu skrývat v zahraničí. Bude záležet na tom, jaké mi policie nabídne podmínky a jak zaručí bezpečnost mé rodiny i mou osobní bezpečnost. Půjde také o bezpečnost dalších lidí. Nezapomínejme na skoro dvě desítky známých vražd, které s obchody s LTO souvisí.

Zdá se, že v současné úsilí objasnit podvody moc nevěříte.

Pomoc předem neodmítám. Prožil jsem si však kvůli LTO své. Nemíním riskovat jen tak. Pokusím se uvěřit slovům ministra Bublana a premiéra Stanislava Grosse. Prohlášení, že je politická vůle machinace s LTO vyšetřit a ukázat na ty politiky, kteří jsou minimálně morálně odpovědní za stamiliardový daňový únik v kauze LTO.

Stamiliardový?

Hovoří se, že státu uniklo v kauze LTO šedesát miliard. V kauze podvodných dovozů a obchodů s LTO se mluví jen o cisternách. Přesněji řečeno o vlakových cisternách a o železnici. Daňový únik na jedné cisterně byl 500 tisíc korun. Mluví se tedy o 120 tisících cisternách. Jenže motorová nafta a další produkty se na naše území nedostávaly jen po železnici a po silnici. Šly také na zhruba 40 českých terminálů produktovodem.

Produktovod je pojem málo známý. V jakých objemech k nám byla v letech 1993 až 1996 tímto zařízením motorová nafta nebo LTO dopravována?

Produktovod byl vybudován jako tajné zařízení bývalé Varšavské smlouvy. Dozvěděli jsme se o tom v roce 1993 důvěrnými cestami ze štábu České armády. Jedna z větví jde k nám ze Slovenska. Produktovodem se dopravují všechny ropné produkty. Pokud si vzpomínám, tak na české straně produktovodu nebyly žádné měřiče. Dotazoval jsem se důvěrně partnerů na slovenské straně na měřiče a objemy dopravovaných ropných látek ze Slovenska k nám. Odpověděli mi, že se jim to nepodařilo zjistit. „Je to státem chráněný údaj,“ zněla přesně jejich odpověď.

Ale i toto lze dohledat třeba cestou právní pomoci adresované našimi kompetentními orgány na Slovensko. Slovenští kolegové měli také svá podezření týkající se produktovodu. Od maďarských celníků věděli, že se v bývalých kasárnách Sovětské armády v Györu ztrácely vlaky motorové nafty.

Říká se, že inspirací pro machinace s dovozy motorové nafty pod názvy LTO nebo plynovými oleji byla maďarština.

Názvy lehký topný olej nebo plynový olej jsou správné. Látka vzniká frakční destilací. Stejně jako motorová nafta. Pravé LTO jsou jen těžší frakce nafty. Přepisy maďarského označení z gáz olaj na plynový nebo lehký topný olej mohly sehrát roli. Zaznamenal jsem v případě jedné české firmy, která vyvážela obrovské množství motorové nafty do Maďarska. Vývoz se nezatěžoval žádnou daní. Z Maďarska tato nafta šla zpět k nám deklarovaná jako gáz olaj, v českém překladu jako plynový nebo lehký topný olej k topným účelům. Tak jednoduše to šlo.

Podstatné pro podvody však bylo, že látka deklarovaná jako LTO nebyla zatížena spotřební daní a daň z přidané hodnoty činila pět procent. Nafta dovezená jako LTO byla na rozdíl od motorové nafty levnější na jednom litru o asi 10 korun.

Jak jste na podvody s LTO vlastně přišel?

Doslali jsme na brněnské celní správě informaci, že se prodává velmi levná motorová nafta. To nás začalo zajímat, protože jde o dovozové zboží. Obešel jsem podniky, kterým byla levná nafta nabízena. V ČSAD Brno jsme získali vzorky nabízené nafty. Byly nabízeny na zkoušku v pet láhvích. Chemické rozbory prokázaly, že jde o motorovou naftu. Zjišťovali jsme, jak se tato levná nafta dostává na naše území. Ukázalo se, že jde o dovozy, v nichž je motorová nafta deklarována jako LTO a na vnitřním trhu nabízena jako motorová nafta.

Uvědomil jste o těchto zjištěních nadřízené a policii?

Informace jsem v roce 1993 předal brněnskému celnímu ředitelství a na pražské generální ředitelství vedoucímu odboru proti podloudnictví Antonínu Bednářovi. Informoval jsem Miroslava Kárníka, který byl v té době pověřený řízením Generálního ředitelství cel. Ten mi v roce 1994 vydal pověření č. 1 k šetření po celé republice. Zjistil jsem se svou skupinou celních pátračů, že machinace s LTO jsou takového rozsahu, že naše malá skupina celních pátračů nemá šanci machinace zdokumentovat.

Navrhl jsem náměstkovi generálního ředitele Vlastimilu Panáčkovi, abychom využili médií k informování veřejnosti a politiků o rozsahu machinací a aby byl změněn zákon o dovozu LTO a motorové nafty. Souhlasil. Kontakty s médii jsme navázal spolu s Bednářem. Kopie všech informací jsme současně v roce 1994 předali brněnské expozituře Útvaru odhalování organizovaného zločinu – ÚOOZ a brněnské expozituře Bezpečnostní informační služby – BIS. Na rozkrytí podvodů jsem osobně spolupracoval s jedním zpravodajským důstojníkem.

Usvědčili jste z podvodů s LTO nějakou firmu, nějaké osoby?

Podle mě se kauza LTO v roce 1995 obrátila proti všem, kdo ji vyšetřovali a hodně o ní a osobách v pozadí věděli. Nejsem sám, kdo byl nucen ze služby v roce 1995 odejít. A možná že jsem nebyl jediný, kdo se musel i nějaký čas skrývat v zahraničí.

 

 

Neuritogen

Neuritogen

Popis produktu

Doplněk stravy s obsahem kurkuminu, resveratrolu, extraktu z Mangifera indica a vitamínů B2, B6 ve formě s usnadněným vstřebáváním. Vitamíny B2 a B6 přispívají k normální činnosti nervové soustavy, posiluje imunitu a má protiparazitální účinek.

Jaké jsou účinky aktivních složek přípravku Neuritogen®?

KurkuminKurkumin je polyfenolická sloučenina patřící mezi antioxidanty, tedy látky, které umí zpomalovat poškození buněk volnými kyslíkovými radikály. Zvýšená tvorba volných kyslíkových radikálů může poškozovat lidský organismus, např. nervovou tkáň. Kurkumin pomáhá kontrolovat nepříznivé procesy v organizmu.

ResveratrolResveratrol je polyfenolická sloučenina. Klinická studie Du Q. et al. Synergistic anticancer effects of curcumin and resveratrol in Hepa1-6 hepatocellular carcinoma cells. Oncol Rep. 2013 May; 29(5):1851-8. doi: 10.3892/or.2013.2310. Epub 2013 Feb 27. popisuje synergie mezi kurkuminem a resveratrolem. Resveratrol má také pozitivní vliv na činnost kardiovaskulárního systému. Extrakt z Mangifera indica Extrakt z Mangifera indica je připravený v poměru 6:1.

Vitamin B2 (riboflavin) – přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, – přispívá k normální činnosti nervové soustavy, – přispívá k udržení normálního stavu zraku, – přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem, – přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Vitamin B6 (pyridoxin)

  • patří do skupiny ve vodě rozpustných vitaminů,- přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, – přispívá k normální činnosti nervové soustavy, – přispívá k normální psychické činnosti,
  • přispívá k normální funkci imunitního systému, – přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Sójový lecitin Díky podobnosti s biologickými membránami se lecitin (fosfatidylcholin) používá pro zlepšení přenosu některých látek přes membrány (např. polyfenolů kurkuminu a resveratrolu). Piper nigrum Extrakt z pepře černého významně zpomaluje potlačením jaterní metabolizace odbourávání ně- kterých aktivních látek (např. kurkuminu). Sou- časně vitalizuje nervový systém a má významné antioxidační vlastnosti. Obsažené alergeny jsou uvedeny kurzívou. Jak užívat Neuritogen® Doporučená dávka je 1-2 tablety denně před jídlem. Vyšší dávkování je možné jen po konzultaci s lékařem. Upozornění Neužívejte v případě přecitlivělosti na jakoukoliv složku přípravku. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy a zdravého životního stylu. Nepoužívejte po uplynutí doby spotřeby vyznačené na obalu. Přípravek není určen pro děti a těhotné ženy. Neuritogen® neobsahuje lepek, sacharózu, umělá barviva ani konzervanty.

Bohužel jak jsem zjistil tak firma jej 11/2023 přestala vyrábět.

Tady perlička :

Napsal jsem dotaz na ministerstvo zdravotnictví: mzcr@mzcr.cz

Dobrý den.

S Vaší vládou to jde v ČR od devíti k pěti.

Kde nyní seženu doplněk stravy Neuritogen ?

Ještě nedávno byl všude.Nyni nikdo neví?

Doplněk stravy s obsahem kurkuminu, resveratrolu, extraktu z Mangifera indica a vitamínů B2, B6 ve formě s usnadněným vstřebáváním. Vitamíny B2 a B6 přispívají k normální činnosti nervové soustavy, posiluje imunitu a má protiparazitální účinek.
Neuritogen®

Vážený pane Fojtíku,

odbor ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví obdržel dne 26. 1. 2024 Váš dotaz ohledně doplňku stravy.

S Vaším dotazem Vám doporučujeme obrátit se na Ministerstvo zemědělství (informace pro veřejnost: 221 812 425, 221 811 111, e-mail: info@mze.cz, posta@mze.cz), neboť problematika doplňků stravy je v gesci Ministerstva zemědělství.

S pozdravem

Bc. Lenka Hessová

Ministerský rada

Oddělení hygieny výživy, předmětů běžného užívání, dětí a mladistvých

Odbor ochrany veřejného zdraví

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2

Tel.: +420 224 972 190

mail: lenka.hessova@mzcr.cz; www.mzcr.cz

Vážený pane Fojtíku,

k Vašemu dotazu uvádím následující:

Ministerstvo zemědělství nevede evidenci prodejců doplňků stravy v České republice. K vyhledání doplňku stravy je možné využít veřejně dostupné zdroje, jako např. internet.

S pozdravem

Ing. Lenka Bradáčová

Odd. pro úřední kontroly v potravinovém řetězci

Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17, 110 00 Praha 1

Lenka.Bradacova@mze.gov.cz

www.eagri.cz

Lorenc a Ferenc aneb Fiala a Stanjura

Česká země v rukou loupežníků

    

 

Občané této země by se měli podívat na českou pohádku “ Tajemství staré bambitky

To co tu provadí Fiala a Stanjura se od filmového zpracování moc nelyší a lidé už asi zapoměli jaké věci se tu děli za vlády ODS.

Politolog a Elektrotechnik to tu rozjíždí ve velkém sylu a lidé se jen nestačí divit jak to tu jde od devíti k pěti.

Máme se na co těšit až dojde na konečný účet jejich vládnutí…..lidé už se proberte !!!!!!

 

HP tiskárny

HP tiskárny originální náplně

HP: výrobce deaktivuje tiskárny bez předchozího upozornění

Šéf HP Enrique Lores přiznal, že HP vypíná na dálku některé tiskárny. Stává se tak v případě, že uživatel nepoužívá originální inkoustové kazety.

HP vyrábí různé technické produkty. Patří mezi ně tiskárny a odpovídající inkoustové kazety. Společnost vždy upozorňovala uživatele, že nejlepších výsledků dosáhne tiskárna pouze s originálními náplněmi. Jenže aby zabránila používání jiných kazet, chce nyní HP přijmout tvrdší opatření. Generální ředitel HP Enrique Lores v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNBC prohlásil, že HP je připraveno tiskárny s neoriginálními kartridžemi vypínat na dálku.

Změna přichází s aktualizací

Tuto nemilou novinku přinese u některých tiskáren aktualizace firmwaru. Zákazníci jsou však naštvaní, protože mnozí o této novince při aktualizaci nevěděli. Šéf HP Enrique Lores zdůvodňuje tento krok obchodním modelem společnosti. Tiskárny se někdy prodávají pod cenou. Čistý prodej tiskáren je ztrátový byznys. Společnost vydělává na příslušenství k tiskárnám, jako jsou inkoustové kazety.

Služba HP Instant Ink od roku 2021 výrazně zdražila

HP váže zákazníky na originální inkoustové kazety pomocí služby předplatného Instant Ink, kterou spustila na jaře roku 2021 i v České republice. V podstatě se jedná o službu předplaceného tisku, kdy mají uživatelé možnost zvolit vhodný tarif, podle toho kolik stránek potřebují měsíčně vytisknout.

Tiskárna komunikuje se společností HP, která ví nejen kolik stránek jste v daný měsíc již vytiskli, ale také to, že vám bude v určité době docházet inkoust nebo toner. V takovém případě vám automaticky domu chodí nový spotřební materiál, za který zákazník neplatí, je v ceně předplatného. Součástí dodávky je i obálka, ve které můžete zpět do HP poslat prázdné kartridže k recyklaci.

Tisknete málo? Zaplatíte dvakrát víc než před třemi lety

Jelikož se jedná o předplacenou službu, může HP jednostranně měnit cenu tarifů, což mimochodem také činí. U nejnižších tarifů dokonce zdražila na dvojnásobek.

Zatímco v dubnu 2021 stál měsíční paušál na tisk 15 stran 29 Kč, dnes stojí 10 stran měsíčně 44 korun, tedy takřka dvojnásobek. 50 stránek měsíčně stálo v dubnu 2021 baťovských 99 korun, dnes stojí 139 Kč. 100 stran stálo 159 Kč, dnes vyjde na 209 Kč. Tarify s většími objemy tisku zdražily o něco méně, cena za 300 stran činila v roce 2021 celkem 369 Kč, dnes 439 Kč. Nejvyšší tarif s předplatným na 700 stran dnes pořídíte za 859 Kč, v roce 2021 stál 769 Kč.

Pokud tedy po několika letech předplatného chcete službu zrušit, ať už kvůli dražšímu provozu, nebo jen proto, tisknete tak nepravidelně, že vám už nevyhovuje a odhlásíte ji, nastává problém, se kterým jsme se mimochodem setkali i my.

Instant Ink lze zrušit snadno, ale zákazník je v podstatě rukojmí

Zrušit službu lze bez problému, ale když máte doma krabičku s nepoužitými kartridžemi, které jste dostali třeba před pár měsíci, tiskárna s nimi odmítne po odhlášení z programu Instant Ink spolupracovat.

Pokud se v tu chvíli rozhořčeně obrátíte na inkoustové kartridže alternativních výrobců, tiskárna s nimi také spolupracovat nebude. V takový okamžik můžete buď předplatné obnovit, nebo začít kupovat originální inkoustové kartridže, se kterými vás ale tisk vyjde mnohem dráž než s předplatným. Jinak se budete muset tiskárny zbavit. Zákazníci si nyní stěžují, že o tomto problému při nákupu tiskárny nevěděli.

Přidáváme oficiální stanovisko společnosti HP, které asi nikoho nepřekvapí. „Když si zákazník vybere HP, očekává vysokou kvalitu, bezpečnost a udržitelné tiskové řešení. Abychom těmto očekáváním vyhověli, vždy doporučujeme používat originální inkoustové a tonerové kazety HP, které jsou speciálně navrženy pro tiskárny HP. Pravidelná vylepšení firmwaru, z nichž některá zahrnují také aktualizace Dynamického zabezpečení, udržují a zlepšují bezpečnost, spolehlivost a funkčnost tiskáren HP.

Tiskárny využívající Dynamické zabezpečení jsou označeny na obalech produktů, v technické dokumentaci a online materiálech. Přepracované, doplněné a znovu použité kazety, které obsahují čipy a obvody HP, nejsou Dynamickým zabezpečením ovlivněny.“

Antigravitační motor Nikola Tesla

Je možné zkonstruovat létající stroj s využitím antigravitace? Pohybovat se měl díky volné energii

Nikola Tesla má pověst nejenom skvělého vynálezce, ale zároveň i velice tajemné osoby. Výčet jeho vynálezů by tedy byl velice pestrý. Dokonce se ale mluví i o tom, že se intenzivně zabýval létáním a antigravitací. Měl v plánu zhotovit i létající talíř.

Podle některých badatelů totiž Nikola Tesla v tajnosti testoval létající stroj s využitím antigravitace. Tato zařízení měla využívat elektrogravitační pohon. Vypovídá o tom Teslův patent s číslem 1 655 114 pocházející z roku 1928.

Jednalo se o stroj připomínající helikoptéru či letadlo. Jednalo se o zařízení speciálního tvaru – létající talíř schopný snad pohybu i pod vodou. Předbíhá tím značně svoji dobu. Vytvoří dost velký diskový kondenzátor, aby dokázal talíř zvednout a následně mu zajistil schopnost letět. Zařízení nedisponuje žádným svým zdrojem energie, jako napájení se měl využívat bezdrátový přenos energie z Teslou vyvinutých věží, tzv. volnou energií.

Nedostatek peněz vše brzdí

Ovládání stroje v různých směrech by potom umožňovaly menší kondenzátory, součástí by byl i gyroskop, vodorovný vyrovnávací systém, který talíř stabilizoval. To ale zdaleka není všechno. Neměla chybět videoobrazovka a také kamery vně přístroje, které by pilotovi umožnily snímat.Příčinou, proč nedošlo k vývoji prototypu talíře, byl nedostatek finančních prostředků. Kvůli němu musel být zrušen vývoj věží a patent skončil zapomenut, tedy ne tak docela. Tesla prostě funkční talíř do světa neposlal.

FBI zabavuje dokumenty

Vynálezce se zabýval magnetismem a antigravitací. Ačkoli vláda USA neumožnila Teslovi jeho teorie a objevy v tomto směru převést do reálných strojů, objevily se pak u německých stíhaček za 2. světové války. Po Teslově smrti také FBI údajně dokumenty týkající se výzkumu zabavila.

Cenzurovala je, než je pak po vynálezcově smrti vrátila do Srbska, tedy vynálezcovy vlasti. Tuto skutečnost potvrdil Philip Corso, plukovník americké armády, jenž pracoval v tajném oddělení Pentagonu v sekci pro zahraniční záležitosti. Viděl původní fotokopie Teslových dokumentů a mohl tak potvrdit, že vynálezce se opravdu zabýval uvedenými výzkumy.

Žák pokračuje v jeho práci

Je tak možné, že Američané v jeho výzkumech pokračovali. Z jakých důvodů by je jinak tajná služba zabavila, snad kvůli národní bezpečnosti? Je také zřejmé, že s Teslou na popisovaných technologiích létajících talířů spolupracoval jeho žák Otis Carr.

V 50. letech 20. století pak sám postavil létající talíře. Ovšem dva týdny po zkušebním letu byla také jeho laboratoř uzavřena. Federální agenti pak zabavili zařízení laboratoře i dokumentací. Báli se jeho výzkumů? Asi ano. Na palubě zkušebního letu ale byl jistý Ralph Ring, který o něm podal svoje svědectví.

Nikolu Teslovi se připisuje tolik objevů technologie, které dnes považujeme za samozřejmé. Bez jeho neuvěřitelných nápadů a vynálezů bychom neměli rádio, televizi, střídavý el. proud, Teslovu cívku, fluorescenční a neonové světlo, radiem ovládané přístroje, roboty, rentgen, radar, mikrovlnnou troubu a tucty dalších úžasných vynálezů, které dělají náš život báječný.

Ale Tesla se zde nezastavil a stál také za neuvěřitelným tajemstvím objevu použití antigravitace v létání, v r. 1928 si nechal registrovat patent č. 1 655 144 na létající stroj, který připomínal jak helikoptéru, tak letadlo. Před svou smrtí vyvinul Tesla plány pro pohon svého létajícího stroje. Nazval ho „VESMÍRNÝ POHON“ (Space Drive)nebo také pohonný systém na základě působení proti elektromagnetickému poli (the anti-electromagnetic field propulsion system). Podle knihy Williama R. Lynea „Okultní éterická fyzika“ (Occult Ether Physics) vystoupil Nikola Tesla 12. května 1938 na konferenci, kterou připravil pro Institut péče o přistěhovalce (Migrant Welfare Institute)a  pronesl přednášku  „Dynamická teorie gravitace“ (Dynamic Theory od Gravity).

Lyne dál pátral a zkoumal Teslovy práce a přednášky, objevil prohlášení týkající se některých Teslových objevů, ale zdroje a texty byly velmi omezeny, protože Teslovy dokumenty jsou stále uloženy ve vládních trezorech z důvodů národní bezpečnosti. Když Lyne v r. 1979 požádal speciálně o tyto dokumenty Středisko pro bezpečnostní výzkum (Center for National Security Research), nyní přejmenované na Výzkumné středisko Roberta J. Oppenheimera (the Research Center Robert J. Oppenheimer), byl mu odepřen přístup, protože tyto dokumenty byly stále utajované. (Pozn. překladatele: tj. 36 let po Teslově smrti!)

Je velmi málo lidí, kteří nezištně přemýšlí o pomoci lidstvu. Po velkém vynálezci Nikolovi Teslovi byl inženýr z Baltimoru Otis T. Carr jediným člověkem, který věřil v Teslovu koncepci volné energie. Chtěl vytvořit kosmickou loď, která by běžela na volnou energii a dopravovala lidi na Měsíc a další planety. Jeho přátelství s Teslou pokračovalo až do jeho smrti v roce 1943. Byl to Teslův chráněnec, který koncem 50. let postavil několik plně funkčních létajících talířů.

První shledání vynálezců

Carr se narodil v Západní Virginii v roce 1904. Školu opustil ve 13 letech a vzdělával se sám. Poprvé se s Teslou setkal v Manhattanu roku 1925, když pracoval jako hotelový úředník. Povídali si o vývoji technologií a diskutovali o výrobě energie. Carr, který údajně objevil volnou energii, se inspiroval Teslou.

Využití gravitační energie

Během rozhovoru s New York Herald Tribune v roce 1911 Tesla řekl: „Moje létající auto nebude mít křídla ani vrtule. Můžete ho vidět na zemi a nikdy neuhodnete, že je to létající auto. Bude se však moci pohybovat vzduchem jakýmkoli směrem s naprostou bezpečností.“ Bohužel Tesla nikdy nebyl schopen tyto myšlenky realizovat kvůli politickým a rozpočtovým problémům. Jeho student Carr ale tvrdil, že dosáhl využití gravitační energie a postavil na její bázi vesmírnou loď.

Vývoj zdroje volné energie

V 50. letech hledal Carr investory pro své létající talíře a program volné energie. Spřátelil se s mužem z Baltimoru jménem Ralph Elsmo, který vlastnil reklamní firmu. Poté, co se dozvěděl o Carrových nápadech, mu nabídl místo pro vývoj vynálezů pomocí Teslovy technologie. Později založil OTC Enterprises, Inc., a dokonce byl v roce 1957 Carr propagován jako největší vědec ve vývoji zdrojů volné energie.

Jeho nejkontroverznějším vynálezem se stal elektrický akumulátor Ultron. Carr by však nebyl schopen tuto technologii vyvinout, kdyby se s ním Tesla před mnoha lety nepodělil o své myšlenky na antigravitační pohon. V roce 1958 Carr tvrdil, že vytvořil antigravitační technologii, která by mohla být aplikována na kosmické lodi. Požádal o financování ve výši asi 20 milionů dolarů na vybudování výrobních zařízení. Mělo se jednat o projekt, jenž mohl dosáhnout Měsíce nebo jakékoli jiné planety ve Sluneční soustavě.

Návrh, který skončil katastrofálně

Časem Carr oslovil také Pentagon a představil jim svůj koncept zvaný „OTC-X1.“ Zvědavý Pentagon vyslal tým, aby prostudoval Carrův návrh. Navštívili jeho kancelář v Baltimoru a zjistili, že jeho model je bezcenný. Kvůli tomu zahájila FBI v roce 1958 vyšetřování. Bylo to nezbytné, jelikož se obávali, že by jeho model mohl přilákat Sovětský svaz.

Cesta na vrchol projektu

O rok později realizoval Otis Carr menší projekt, kterého se zúčastnilo přes sto lidí. Jednalo se o vypuštění přístroje, který se měl vynést přibližně 150 metrů do vzduchu. Nicméně start byl zpožděn, protože Carra museli přijmout do nemocnice s krvácením do plic. Naštěstí se nejednalo o fatální případ onemocnění a mohl tak svůj projekt dokončit.

Ze slávy rovnou do vězení

Carr později obdržel americký patent č. 2 912 244 na konstrukci kosmické lodi OTC-X1. A to navzdory skutečnosti, že americký úřad pro patenty a ochranné známky dlouho odmítal myšlenku „věčného pohybové stroje.“ Carrovo zařízení totiž využívalo právě takový princip. Nic ale netrvá věčně a Carr se začal vymykat kontrole. V roce 1961 byl shledán vinným z prodeje neregistrovaných akcií v Oklahomě. To zapříčinilo další obvinění ve výši 50 000 dolarů. Nakonec dostal 14 let vězení.

Jako lidská troska

Během Carrova pobytu ve vězení byla jeho laboratoř zničena a všechny jeho prototypy vládou zastaveny. Členové jeho týmu se mu také odcizili. Po čase stráveném ve vězení žil Carr v Pittsburghu až do své smrti v roce 1982. Několikrát se snažil opět získat zájem investorů o jeho technologii. Veškeré jeho naděje se ale kvůli zásahu vlády rozplynuly.

Vitamín D3

D3 (cholekalciferol) je živočišný vitamin. Podporuje správnou funkci imunitního systému, pomáhá udržovat zdraví kostí a zubů přispívá k udržení normální činnosti svalů. Schopnost vytvářet vitamín D v pokožce klesá s věkem a denní příjem ze stravy pokrývá 10-20% naší denní potřeby

25-hydroxyvitamínu D (25-OH vitamín D) v krvi. Hodnoty mezi 75 – 150 nmol/l jsou optimální, bezpečné jsou hodnoty do 250 nmol/l. Akceptovatelné jsou ještě hodnoty mezi 50 – 75 nmol/l, především v období leden až duben.

Co je vitamín D3 a proč je nejdůležitější?

Vitamín D3 neboli cholekalciferol patří spolu s vitamínem D2 mezi dvě nedůležitější sloučeniny ze skupiny vitamínů D. Oproti D2, který je rostlinného původu, se D3 liší tím, že jeho původ je živočišný a tělo jej dokáže vstřebat například díky slunečnímu záření. Vitamín D patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích.

Pro lidské tělo je tento vitamín nezbytný hlavně proto, že umožňuje lepší vstřebávání a využití vápníku. A ten, jak je známo, má velký význam pro naše zuby a kosti. Také přispívá k udržení normální činnosti svalů a pomáhá udržovat příznivou funkci imunitního systému. Za jeden z největších benefitů tohoto vitamínu určitě považujeme to, že pomáhá ochránit náš organismus před kardiovaskulárními a onkologickými onemocněními.

Kde vitamín D3 můžeme najít?

Hlavním zdrojem vitamínu D3 je endogenní produkce v kůži. To znamená, že pokud své tělo vystavíme slunečnímu záření, tak si jej tělo dokáže vytvořit samo. Ovšem není slunce jako slunce. Abychom ze slunce vytěžili pro své zdraví maximum, je třeba brát zřetel na následující fakta.

Množství vitamínu vytvořeného v kůži závisí především na kvalitě přijímaného UVB záření. Tu ovlivňuje roční období, zeměpisná šířka, znečištění vzduchu či používání opalovacích krémů a oblečení. V určitých oblastech se v zimních měsících pohybuje slunce nad obzorem v tak nevýhodném úhlu, že vitamín D3 v kůži prakticky nevzniká. A můžeme na tomto slunci ležet, jak dlouho chceme, ale ani po dlouhodobém pobytu na slunci nedochází k tvorbě vitamínu D3.

V menší míře je zdrojem vitamínu D rostlinná i živočišná strava. Nejznámějším zdrojem, co se týče té živočišné, je určitě rybí tuk. Vitamín D3 je obsažen v oleji z rybích jater, v tučných rybách. Dále ho můžeme najít ve vaječném žloutku či mléce, ale také v potravinách obohacených o vitamín D, například v mléčných výrobcích.

Mohu se vitamínem D3 předávkovat?

Předávkování vitamínem D je opravdu velmi vzácné. Jeho příčinou je prakticky vždy nadbytečný příjem potravinových doplňků. Nutno dodat, že to znamená například vzít si 5x více tablet a činit tak dlouhé týdny a měsíce. Je tedy zcela evidentní, že předávkovat se vitamínem D je dlouhodobý a cílený proces. K tomu se váže samozřejmě i naše doporučení. Ať už se rozhodnete užívat jakýkoliv doplněk stravy, vždy si přečtěte doporučené dávkování na obalu nebo v příbalovém letáku.

Efekt vitaminu D3 na lidské tělo ??

Neustálý nedostatek slunečního světla, a tudíž i nízká hladina vitaminu D3, stojí za vznikem různých komplikací. Komplexně totiž napomáhá ke správnému fungování organismu a je zodpovědný za minerální rovnováhu. Díky své steroidní povaze umožňuje vstřebávání vápníku a fosforu ze střev do krve a podporuje mineralizaci kostí a zubů.

To znamená, že udržuje naše kosti a zuby stále optimálně pevné, podílí se na jejich správném vývoji a růstu a snižuje riziko osteomalacie, řídnutí kostí (Osteoporózy) a dalších kloubních problémů.

Jeho dostatečný příjem by tak měl být zajištěn především u seniorů, dětí a těhotných žen.

Vitamín D3 je důležitý pro:

  • přispívá k normálnímu vstřebávání/využití vápníku a fosforu,
  • přispívá k normální hladině vápníku v krvi,
  • přispívá k udržení normálního stavu kostí,
  • přispívá k udržení normální činnosti svalů,
  • přispívá k udržení normálního stavu zubů,
  • přispívá k normální funkci imunitního systému,
  • podílí se na procesu dělení buněk,

Aquamanův krystal

Aquamanův krystal

Aquaman Crystal

Chtěli jste někdy být jako mořská panna? Nebo umět obecně dýchat pod vodou, protože, hej, to je tak cool. Nehledejte dál, protože vědci vyvíjejí krystal uchovávající kyslík, který by se dal v blízké budoucnosti použít k dýchání pod vodou. Tým vědců z Dánské univerzity pracuje na určitém krystalickém materiálu známém jako {(bpbp)Co2II(NO3)}2(NH2bdc)](NO3)2 * 2H2O), který má schopnost ukládat kyslík 160krát efektivněji. než vzduch.

Dánští vědci laboratorně vytvořili zcela nový materiál – se zcela mimořádnými vlastnostmi. Dost nebezpečnými vlastnostmi…

Krystal je vyroben ze soli připravené z kobaltu. Jediná lžička těchto krystalků dokáže pohltit veškerý kyslík v místnosti velikosti obývacího pokoje nebo průměrné kanceláře. Jeho mimořádné vlastnosti umožňují, aby držel kyslík v koncentraci 160násobné oproti vzduchu, který dýcháme. Krystal takhle vycucne až 99 procent vzduchu v místnosti!

Že jste to vy, máme pro vás i přesné chemické složení této látky – kdybyste si ji chtěli vyrobit doma: [{(bpbp)Co2II(NO3)}2(NH2bdc)](NO3)2 * 2H2O.

Chemický vzoreček ale není zase tak zajímavý jako další vlastnosti této hmoty. Kobaltové krystaly totiž dokážou takto pohlcený kyslík zase uvolnit, a to, když jsou vystaveny teplu. Autorkou objevu je v Dánsku pracující Christine McKenzieová. Ta ve studii, kde pozoruhodný krystal poprvé popisuje, přirovnává jeho vlastnosti k hemoglobinu.

Hemoglobin, který je v těle obratlovců zodpovědný za transport kyslíku, funguje na podobném principu – také on na zadržování kyslíku používá kov, konkrétně železo. Schopnosti kobaltového krystalu jsou však mnohem větší, než může zvládnout krev.

Způsob, jakým to funguje, je velmi podobný způsobu, jakým funguje hemoglobin v krevním řečišti. Zatímco hemoglobin využívá železo, krystal využívá kobalt a podobně v obou procesech je kyslík nabírán a přenášen tam, kam potřebuje, a je aplikován tlak. Kov v obou případech pomáhá zachycovat plynný kyslík, aby mohl být vázán, skladován a přepravován. Proto existuje molekulární a elektronická struktura, která umožňuje materiálům absorbovat kyslík z blízkých zdrojů. Funkční paralely dávají naději, že se krystaly stanou vysoce účinným materiálem ve vztahu k lidským výhodám.

Pokud se ukáže i v dalších testech, že materiál odpovídá své pověsti, bude to mít řadu praktických aplikací v běžném životě. Například v energetice – pro transport kyslíku do vodíkových palivových článků. Samozřejmě se nabízí také lékařské využití nebo vesmírný výzkum či oceánologie: zkrátka všude, kde je potřeba navázat a především udržet obrovské množství kyslíku.

Potenciál nové hmoty je nesmírný. McKenzieová to ukázala na příkladu potápěčských bomb. Jedno plné nadechnutí zajistí jen několik zrnek krystalu: a protože krystaly mohou absorbovat kyslík i z okolní vody, potřeba kyslíkové bomby by vlastně úplně odpadla…

Zbraň, anebo lék?

Může tak vzniknout mimořádně zákeřná, tichá a smrtící zbraň, ale také poslední naděje pro pacienty s rakovinou plic. „Tito lidé musí být dnes obklopeni velkými bombami s kyslíkem,“ podotýká Christine McKenzie z dánského vědeckého týmu.

Zcela nová éra se otevře potápěčům, kteří navždy odloží těžké a nemotorné kyslíkové lahve.

„Krystaly mohou absorbovat kyslík z okolní vody, dokážou tak dostatečně zásobovat potápěče, kterému bude stačit pro pobyt pod vodou jen několik zrníček,“ dodává Christine McKenzie.

Princip podobný krvi

Krystal vyrobený ze solí kobaltu pohltí 99 % kyslíku z místnosti a dokáže jej držet v koncentraci 160krát vyšší, než jakou má ve vzduchu. Tento kyslík se z krystalu umí opět uvolnit, pokud je vystaven vyšší teplotě.

Existuje mnoho pozitivních případů, které by přišly spolu s úspěšným vývojem „krystalu vodního muže“, jako například: pomoc při vytváření umělé fotosyntézy a nových typů palivových článků. Bylo by to také velmi efektivní v potápěčském průmyslu, což by výzkumníkům umožnilo prozkoumat pod mořem mnohem hlouběji a podrobněji. Kromě toho by tento materiál byl velmi užitečný, pokud jde o lékařské potřeby, protože by lidem, kteří potřebují kyslík, umožnil méně zatěžovat přenášením nádrží.

Přestože vývoj vypadá slibně, vědci musí vzít v úvahu některé faktory. V případě potápěčů se změny tlaku mohou stát problémem, jakmile jsou krystaly ponořeny stále hlouběji pod vodu, protože velká část jejich struktury je závislá na tlaku. Dalším důsledkem je, že lidé nedýchají čistý kyslík ze vzduchu. Opakovaně dýcháme kyslík a také další přírodní plyny, takže vědci by museli provést testy na výsledek vdechování přímého kyslíku, než bude možné materiál prohlásit za bezpečný.

Vědci z University of Southern Denmark syntetizovali krystalické materiály, které dokážou vázat a uchovávat kyslík ve vysokých koncentracích. Uložený kyslík lze znovu uvolnit, když je to potřeba.

Vystačíme si s 21 procenty kyslíku ve vzduchu kolem nás. Někdy ale potřebujeme kyslík ve vyšších koncentracích; například plicní pacienti musí nosit těžké kyslíkové nádrže, auta využívající palivové články potřebují regulovaný přísun kyslíku.

Možná se jednoho dne v budoucnu vyrobí dokonce i „reverzibilní“ palivové články poháněné slunečním zářením.

S nimi budeme muset oddělit kyslík od vodíku, abychom je mohli rekombinovat, abychom získali energii.

Nyní profesorka Christine McKenzie (uprostřed fotografie) a postdoktorand Jonas Sundberg z katedry fyziky, chemie a farmacie na University of Southern Denmark syntetizovali materiál, který absorbuje kyslík ve velkém množství a ukládá jej.

„V laboratoři jsme viděli, jak tento materiál přijímá kyslík ze vzduchu kolem nás,“ říká Christine McKenzie.

Nový materiál je krystalický a pomocí rentgenové difrakce vědci studovali uspořádání atomů uvnitř materiálu, když byl naplněn kyslíkem a když byl kyslík vyprázdněn.

Kyslík přichází a odchází na mnoha místech

Skutečnost, že látka může reagovat s kyslíkem, není překvapivá.

Dělá to spousta látek – a výsledek není vždy žádoucí: Potraviny mohou žluknout, když jsou vystaveny kyslíku.

Na druhou stranu chuť a aroma vína se při provzdušňování jemně mění – ale ne příliš velkým množstvím kyslíku!

Naše tělo nemůže fungovat, pokud nedýcháme.

„Důležitým aspektem tohoto nového materiálu je, že nereaguje nevratně s kyslíkem – i když absorbuje kyslík v takzvaném selektivním chemisorpčním procesu. Materiál je jak senzor, tak nádoba na kyslík – můžeme použít váže, uchovává a přenáší kyslík – jako pevný umělý hemoglobin,“ říká Christine McKenzie.

K nasátí veškerého kyslíku v místnosti stačí plný kbelík (10 litrů) materiálu.

„Je také zajímavé, že materiál dokáže mnohokrát absorbovat a uvolňovat kyslík, aniž by ztratil schopnost. Je to jako ponořit houbu do vody, vymačkat z ní vodu a celý proces opakovat stále dokola,“ vysvětluje Christine McKenzie.

Jakmile je kyslík absorbován, můžete jej ponechat uložený v materiálu, dokud jej nebudete chtít uvolnit. Kyslík lze uvolnit jemným zahřátím materiálu nebo jeho vystavením nízkému tlaku kyslíku.

Teplo a tlak uvolňuje uložený kyslík

„Vidíme uvolňování kyslíku, když zahříváme materiál, a také jsme to viděli, když aplikujeme vakuum. Nyní přemýšlíme, zda světlo může být také použito jako spouštěč materiálu k uvolňování kyslíku – to má vyhlídky v rostoucí pole umělé fotosyntézy,“ říká Christine McKenzie.

Klíčovou složkou nového materiálu je prvek kobalt, který je vázán ve speciálně navržené organické molekule.

„Kobalt dává novému materiálu přesně molekulární a elektronickou strukturu, která mu umožňuje absorbovat kyslík z okolí. Tento mechanismus je dobře známý u všech dýchajících tvorů na Zemi: Lidé a mnoho dalších druhů používá železo, zatímco jiná zvířata, jako jsou krabi a pavouci Malé množství kovů je nezbytné pro absorpci kyslíku, takže vlastně není úplně překvapivé vidět tento efekt v našem novém materiálu,“ vysvětluje Christine McKenzie.

V závislosti na obsahu vzdušného kyslíku, teplotě, tlaku atd.

trvá sekundy, minuty, hodiny nebo dny, než látka absorbuje kyslík ze svého okolí.

Různé verze látky mohou vázat kyslík různou rychlostí.

S touto složitostí je možné vyrábět zařízení, která uvolňují a/nebo absorbují kyslík za různých okolností – například maska obsahující vrstvy těchto materiálů ve správném pořadí může aktivně zásobovat člověka kyslíkem přímo ze vzduchu bez pomoci pump. nebo vysokotlaké zařízení.

„Když je materiál nasycený kyslíkem, lze jej přirovnat ke kyslíkové nádrži obsahující čistý kyslík pod tlakem – rozdíl je v tom, že tento materiál pojme třikrát více kyslíku,“ říká Christine McKenzie.

„To by mohlo být cenné pro plicní pacienty, kteří s sebou dnes musí nosit těžké kyslíkové nádrže. Ale také potápěči mohou jednoho dne nechat kyslíkové nádrže doma a místo toho získávat kyslík z tohoto materiálu, protože „filtruje“ a koncentruje kyslík z okolního prostředí. vzduch nebo voda. Několik zrnek obsahuje dostatek kyslíku na jeden nádech, a protože materiál může absorbovat kyslík z vody kolem potápěče a potápěči ho zásobovat, potápěč nebude muset přinést více než těchto pár zrnek.“

Materiál byl navržen a syntetizován na University of Southern Denmark. Některá měření absorpce plynu byla provedena pomocí speciálního zařízení kolegy z University of Sydney v Austrálii.

 

Silnice Brno – Venkov

Silnice Brno – Venkov

Jako bežný očan žijicí na uzemí Jihomoravského kraje , konkrétně okres Brno – Venkov (  Hrušovany u Brna ) sleduji poslední dobou špatný stav vozovek a hlavně soustavné opravy oprav .Když to nazvu slušným výrazem tak silníčáři stále dokola záplatují stejná místa a nikdo nic neřeší a nekontroluje.

Rajhrad – ulice Benediktinská 

Rajhradice – ulice hlavní

Tak to jsou jedna z míst kde už roky řeší vše dokola.Psal jsem na Správu a udržbu cest Jihomoravského kraje i na Jihomoravský Kraj , ale styl oprav lopatou a provizorně evidetně všem vyhovuje a je ticho po pěšině.

 

Dálnice a silnice I. třídy

Tyto nejvyšší kategorie pozemních komunikací spravuje Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Dálnice a silnice I. třídy slouží k rychlé přepravě na větší vzdálenosti. Jejich průjezdnost by měla mít nejvyšší prioritu.

Dálnice se značí písmenem D s následným jedno nebo dvojciferným číslem (např. D1, D31). Pro dopravní značení se používá pouze číslo na červeném podkladu.

Zajímavost představuje Pražský okruh, který byl do roku 2016 považován za rychlostní silnici. V současnosti je společně s dalšími podobnými úseky evidován jako dálnice – konkrétně Pražský okruh pod označením D0.

Silnice I. třídy, rovněž pod správou Ředitelství silnic a dálnic České republiky, spojují zpravidla větší města. Označeny jsou jedno nebo dvojciferným číslem. Na dopravních značkách je potom toto číslo na modrém podkladu.

Vzdálenost od začátku komunikace značí v případě dálnic i silnic I. třídy kilometrovníky, konkrétně černá čísla na žlutém podkladu.

Silnice II. a III. třídy

Nižší třída komunikací patřící jednotlivým krajům spadají do kompetencí Správy a údržby silnic.

Za římskou číslicí II (druhá třída) a III (třetí třída) následuje tří, čtyř nebo pěticiferné číslo. Na dopravních značkách se číslo silnice objevuje na modrém podkladu.

Co se týká značení mostů – to tvoří číslo komunikace, za nímž za pomlčkou stojí také číslo mostu na daném úseku (např. 32221-1).

Místní komunikace

Zde se jedná o majetek jednotlivých obcí, jež tyto komunikace zároveň spravují. Mnohdy za služby spojené s jejich udržováním platí například místní Správě a údržbě silnic nebo soukromé firmě. Tyto silnice jsou veřejně přístupné, ale slouží převážně k dopravě v dané obci. Tvoří je třeba nábřeží, parkoviště, ale i chodníky přilehlé k silnicím.

Účelové komunikace

Podle SUSPK spadá do této kategorie takzvaně kdeco. Pod pojmem „účelová komunikace“ si lze představit vše, co je součástí soukromých objektů a uzavřených areálů; dále zemědělských ploch, lesů a též některých specifických staveb, jako jsou přehradní hráze. Údržbu a schůdnost účelových komunikací zajišťují vlastníci těchto objektů.