Česká republika za vlády ODS (a ruzných pseudokoalic lidovců)
Svoboda projevu (též svoboda slova) je svoboda vyjadřovat se bez cenzury a bez omezení. Synonymní termín svoboda vyjadřování bývá někdy používán pro indikaci, že nejde jen o svobodu projevu, ale také o svobodu informace a myšlenky přijímat, vyhledávat a rozšiřovat jakýmkoli způsobem, bez ohledu na použité prostředky.
To co předvádí poslední roky vláda zloděju pod taktovkou Mlčocha(Pan Fiala, současný premiér, má mít v politických kruzích přezdívku „Mlčoch“. Přezdívka nejspíše vznikla v dobách dřívějších, protože v době poslední toho pan premiér namluvil, vyfabuloval a nasliboval dost.) je úplná tragedie pro tento stát.
Blíží se podzimní volby a rovněž korespondeční volba, která má tuto vládu zachránit.Nechápu proč o volbách v této zemi bude rozhodovat někdo kdo tu nežije a odešel za prací do ciziny protože se tady neměl dobře.
Lidé mají krátkou pamět tak něco z historie:
Kuponová privatizace byla kontroverzním obdobím v české historii, během kterého došlo k převodu státního majetku na soukromé osoby. Václav Klaus, jako tehdejší ministr financí a později premiér, byl jedním z hlavních aktérů tohoto procesu. Někteří lidé ho obviňují z toho, že z kuponové privatizace profitovali hlavně lidé blízcí tehdejší moci, a že tak došlo k nespravedlivému rozdělení majetku.
LTO v politice
Obchodování s LTO probíhalo v podstatě státu přímo pod nosem. Statistiky mluvily jasně, v roce 1993 se na naše území dovezlo 447 tisíc tun LTO, což se rovná zhruba 2,5 miliardy korun. O rok dříve na naše území putovalo ale pouze jen 1 900 tun LTO, které se rovnají cca 12 milionům. Zajímavé je, že tento markantní rozdíl nikdo neřešil. Když se kauza LTO pomalu dostávala na povrh a začalo stíhání, členové vlády a ministerští úředníci stíháni nebyli. Je jasné, že lidé ve vysokých pozicích museli o obchodech vědět, jinak by nic takového nebylo možné provést.
Kauza Lehké topné oleje
Vazby: ODS, Kočárník, Klak Škody: 100 mld.
Kauza Lehké topné oleje (LTO) se odehrávala v Československu a České republice mezi lety 1990-1996. Podstatou aféry byl průběh obchodů s různým zdaněním. Byly přijaty zákony, podle kterých se komodita zdaňovala podle toho, jak byla nazvaná. Stejné médium se danilo různě – jako lehký topný olej nebo jako motorová nafta. Rozdíl ve zdanění byl zhruba 12 korun/litr.
Například v roce 1993 si někteří podnikatelé objednali vraždu novináře, který o podvodech s LTO informoval. K vraždě nakonec nedošlo. V roce 1995 postupně zemřeli tři podnikatelé v Praze, Zlíně a na Kroměřížsku.
Při pátrání byla zjištěna provázanost firem obchodujících s LTO s tehdejšími politiky, jejich manželkami a nejbližšími spolupracovníky. Špičky resortu ministerstva vnitra, financí a průmyslu a obchodu neprojevily dostatek zájmu o důsledné vyšetření těchto podvodů.
Kočárník a Klak však jako správci daně vyvíjeli zpočátku systematickou nečinnost a posléze vytvářeli bezzubou legislativu, neschopnou těmto rozsáhlým daňovým podvodům zabránit. Po pádu Klausovy vlády v roce 1997 kvůli černým fondům se oba mistři skryli na politický hřbitov dozorčích rad (Kočárník do zprivatizované České pojišťovny a později do ČSA, Klak do Českých drah), odkud je k nové slávě vytáhl až Kalousek.
Machinace měly státní pokladnu připravit o zhruba 100 miliard korun.
JAK KRACHOVALY BANKY
Vazby: ODS Stráský, Klaus, Kočárník (pozdní privatizace bank, privilegované postavení insiderů spojených s politickými stranami). Banky privatizovala až Zemanova vláda.
Škody: 300 mld. Kč
Mezi lety 1994-2003 zkrachovalo celkem 22 bank, z nichž FPV vyplácel náhrady ve 20 případech (u Banky Bohemia platil náhrady stát a IPB byla řešena prodejem zdravé části ČSOB a převodem nedobytných pohledávek do ČKA – Česká konsolidační agentura, oficiálně instituce k zajišťování hospodářských záměrů vlády, neoficiálně zvaná žumpa, po které zůstalo rekordní manko 235 mld. Kč). Proč během prvního desetiletí samostatného českého státu zkrachovalo tolik bank? Něco bylo vytunelováno a něco šlo na vrub nezkušenosti managementu bank, dohledových orgánů (ČNB) a státu (špatně nastavená legislativa). Úplně tomu zabránit asi nešlo, neboť podobnými porodními bolestmi trpěla každá země při přechodu z různých forem diktatur a centrálně plánovaného hospodářství do demokracie a volného trhu. Jestli to šlo aspoň omezit je otázkou, po bitvě je každý generál. Rozumným přístupem je náklady za sanaci bankovního sektoru v této dekádě brát jako cenu za změnu režimu a hospodářství či jakýsi nákup zkušeností (byť velmi drahý).
I z důvodu této již provedené sanace je pro ČR extrémně nevýhodné přistupovat k jakýmkoliv fondům EU pro záchrany krachujících bank, neboť bychom zde byli čistými plátci.
1994
Banka Bohemia (krach první banky od ustanovení ČR, náhrady vyplatila pod tlakem okolností přímo státní kasa na pokyn vlády, která se bála ztráty důvěry v bankovní systém a značného dopadu na ekonomiku celé země)
1995
Česká banka (krach první banky od počátku existence FPV) Kreditní a průmyslová bankakrach banky
AB Banka
1996
První slezská banka Podnikatelská banka Realitbanka Velkomoravská banka Kreditní banka Plzeň
1997
Bankovní dům Skala (později Baska) Ekoagrobanka
Evrobanka
1998
COOP Banka Agrobanka Pragobanka
1999
Universal banka Foresbank Moravia banka
IPB – Investiční a poštovní banka (kvazi krach, aktiva přešla na ČSOB, pohledávky skončily v ČKA, FPV tedy náhrady neplatil)
2000
Banka Haná
2001-2002
Nic
2003
Union Banka (krach banky s největší výplatou náhrad – 12,5 mld. Kč/130 000 klientů Plzeňská banka (zatím poslední krach banky)
TAJNÉ FINANCOVÁNÍ ODS
Vazby: ODS Kolik: 170 mil. Kč
– Skandál vypukl poté, co ODS uvedla do výroční zprávy o hospodaření dva vymyšlené dárce
Lájose Bácse a Radjiva M. Sinhu.
– Ve skutečnosti se za nimi skrýval bývalý tenista Milan Šrejber, který zprivatizoval Třinecké
železárny a poslal ODS skoro osm milionů.
– Za rozepsání Šrejbrova daru na Bácse a Sinhu a tím krácení daní byl později souzen
místopředseda ODS Libor Novák, soud jej ale obžaloby zprostil.
„Vzhledem k tomu, že dary ODS přišly téměř ve stejné době a od jakého okruhu lidí, jsme názoru, že se zcela jednoznačně jedná o dar v souvislosti s privatizací Třineckých železáren,“ prohlásil soudce Hodoušek.
– Na výkonné radě ODS také zazněla informace, že strana má v zahraničí 170 milionů. Byly na účtě, který policie vypátrala, ale Švýcaři odmítli odtajnit, kdo na něj posílal peníze.
ČKA
Vazby: Celou dobu existence ČKA byl předsedou dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý (ODS). Škoda: 335 -700 mld. Oficiální účet manko 235 mld. Kč.
V únoru 1991 byla založena jako federální Konsolidační banka proto, aby převzala problematické úvěry podniků pocházejících ze socialistického hospodářství.
S nimi nechtěly mít nově vznikající komerční banky co dočinění a tvrdě je úročily sazbami vysoko překračující dvacet procent. To bylo pro podniky procházející transformací a ztrácející tradiční odběratele likvidační.
Vláda se jim proto rozhodla pomoci a přibližně 110 miliard takových úvěrů převedla do Konsolidační banky, která je úročila 13 procenty a prodloužila jejich splatnost na osm let. Původně k tomu mělo stačit deset pracovníků a jeden počítač.
Na sklonku devadesátých let se však začaly privatizovat do té doby státní banky, kterým vláda dala při prodeji garance za špatné úvěry. Noví vlastníci si tak mohli vybrat, kteří klienti se jim hodí a kteří už ne. Výsledem bylo, že do agentury (tehdy Konsolidační banky Praha) přitekly v letech 1999 až 2002 desítky miliard nechtěných úvěrů z Komerční banky a z České spořitelny.
Bezkonkurenčně největší ránou byl však pád IPB v roce 2000, kterou se státními zárukami převzala ČSOB a rázem se tak dostala mezi největší banky.
Existují odhady, že ČKA byla organizací, mající za cíl skrýt před veřejností obrovské ztráty, plynoucí z neuhrazení pohledávek za majetek státu, prodaný při kupónové privatizaci. Jednalo se údajně přibližně o 700 miliard Kč. Celou dobu existence ČKA byl předsedou dozorčí rady ČKA Vlastimil Tlustý (ODS).
Komerční banka
Vazby: ODS (amnestie Klaus, strůjce Salzmann) Škoda: 8 mld. Kč
Zastavením trestního stíhání kvůli amnestii Václava Klause skončila. Obvodní soud pro Prahu 1 totiž v polovině ledna 2013 v neveřejném zasedání rozhodl o zastavení stíhání všech osmi bankéřů ve třináct let starém případu údajného osmimiliardového tunelu v Komerční bance.
Salzmann (ODS od r. 1991) V lednu 1990 přešel do Komerční banky, kde mezi lety 1992–1998 zastával funkci generálního ředitele, z postu odstoupil měsíc před platností zákona, který souběh funkcí senátora a šéfa banky zakazoval. Po jeho odchodu musel stát odkoupit 83 miliard špatných úvěrů. Na Salzmanna se obvinění nevztahovala, neboť se podstatných jednání neúčastnil.
Privatizace Telecomu
Vazby: ODS, ODA, KDU
Škody: Údajný sponzoring ODS ve výši 300 mil. Kč.
Úplatek dokonce začátkem roku 1998 potvrdil i bývalý místopředseda ODS Jan Ruml a Josef Zieleniec – oba ale také uvedli, že nemají žádný důkaz pro toto tvrzení. Nic se nevyšetřilo. V roce 2017 jeden z mimoritních akcionářů uvedl v rozhovoru: Už tenkrát jsem se dostal k informacím, že to bylo třikrát 90 milionů. Pro ODS, ODA a KDU-ČSL, tehdy vládní strany. Údajně sem byly přepravovány v kufrech.
Celé vyšetřování úplatku se tím dostalo na slepou kolej, ačkoliv ještě médii proběhla zpráva o výpovědi zaměstnankyň Komerční banky. Podle této výpovědi totiž bylo na účet ODS v hotovosti uloženo přes 60 milionů Kč najednou v době, kdy strana jiné výrazné příjmy nevykazovala.
Harvardské fondy
Vazby: ODS (Čermák, Tříska, financování ODS, Novák) Škoda: 11 mld. Kč
Díky masivní reklamě slibující do roka „jistotu desetinásobku“ (tj. desetinásobnou návratnost poplatku 1035 Kčs za kupónovou knížku s kolkem) získaly Koženým založené Harvardské investiční fondy přes milión kupónových knížek. V lednu 1998 Kožený koupil Harvardský průmyslový holding ve veřejné obchodní soutěži. Zaplatil za něj dvěma směnkami se splatností na konci roku 1999 ve výši 10,559 miliardy korun. Kožený je v Česku stíhán kvůli operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu. V červenci 2007 odmítl ministr vnitra Ivan Langer žádost bývalého policejního vyšetřovatele Václava Lásky o zbavení mlčenlivosti, aby mohl v USA vypovídat v kauze Viktora Koženého. Poškozeno bylo více než 1 milion občanů České republiky.
Týdeník Respekt v únoru 2009 zveřejnil dopis z 24. října 1997, kterým tehdejší šéf poradců českého premiéra Václava Klause Jiří Weigl doporučil Viktora Koženého ázerbájdžánskému prezidentu Hejdaru Alijevovi jako průkopníka privatizačních procesů, jehož zkušenost může být užitečná i pro privatizační projekty v Ázerbájdžánu.
Topolánek a jeho aféry
Toskánská aféra – Monte Argentario – Martin Roman, Mirek Topolánek, lobbista Marek Dalík, Aleš Řebíček (ODS), bývalý náměstek ministra dopravy Jiří Hodač (ODS), šéf Spolchemie a generální ředitel Setuzy Martin Procházka, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a další. Ve stejnou dobu zde byl také plzeňský „kmotr“ ODS Roman Jurečko.
Topolánek a jeho ministr Řebíček (Viamont a státní zakázky), Navíc firmy, které sponzorovaly ODS, dostaly řadu zakázek od organizací, patřících pod Řebíčkův úřad.
Topolánek a jeho ministr Langer – Íčko (kšefty pro Cevro, Krakatice, Setuza, vazby s organizovaným zločinem, kauza praní policejních uniforem)
Topolánek a jeho Marek Dalík – ve vězení, úplatky, kauza Kořistka, Pandury
Topolánek a jeho nemovitosti (luxusní byt v Dejvicích, luxusní byt na Praze 1, a chata za 17,5 mil. Kč)
Topolánek a dluh VAE (dluh za který ručil Topolánek, projekt zkrachoval,dluh odkoupil El Todo, Topolánek nemusel tedy platit)
Topolánek a přeběhlíci (Melčák, Pohanka – opoziční politici umožnili vznik vlády. Za co? )
Topolánek a radar v Brdech – podepsal smlouvy proti vůli 70% občanů Topolánkova vláda a letadla CASA – Rozhodnutí o nákupu den před demisí
Topolánek a hazardní lobby – umožnil neskutečné rozšíření hracích automatů po ČR – jen v Praze víc než v Německu a Francii dohromady). Slíbil, ale neudělal zákon o hazardu.
Topolánek a jeho boj proti protikorupčním opatřením (zbrojil proti protikorupčnímu balíku ministra Peciny)
Topolánek a justiční mafie – Vesecká, kauza Wolf – zasahování Topolánka a Dalíka do živých kauz a snaha ovlivňovat média, kauza Čunek.
Topolánek a projekty zdravotnictví – čtyři dny před svým rozpuštěním učinil kabinet velmi kontroverzní rozhodnutí, kdy poslal do zdravotnictví 1,5 miliardy korun na různé problematické projekty.
Váží až 22 tun, jezdit mohou rychlostí až 105 kilometrů v hodině, jejich nákup zaměstnal hned sedm vlád, a navíc vedl k ojedinělému odsouzení člověka, který měl svého času velmi blízko k tehdy nejmocnějšímu muži v zemi, premiéru Mirku Topolánkovi.
Řeč je o obrněných vozidlech Pandur a Marku Dalíkovi, který si řekl o úplatek půl miliardy korun, když pomůže výrobci obrněnců – společnosti Steyr, aby vláda kývla na její nabídku. Ač od té události uplynulo dvanáct let, živá je dodnes.
Amnestie Václava Klause
Vazby: ODS, tradiční strany Škody: 18,6 mld. Kč
Podle informací, které od krajských a vrchních soudů, jakož i státních zastupitelství získal Nadační fond proti korupci osoby, jejichž stíhání bylo na základě této amnestie zastaveno, měly způsobit celkovou škodu ve výši nejméně 18,6 miliard korun. K další škodě ve výši nejméně 3,4 miliardy korun již nedošlo. Osoby, kterých se amnestie týkala, měly poškodit přes 90 000 fyzických a stovky právnických osob. Nadační fond proti korupci zároveň zveřejnil podrobnější informace o těchto případech na svých stránkách.
Podle médií bylo zastaveno trestní stíhání například těchto osob:
– manažeři obžalovaní kvůli krachu Union banky
– František Chvalovský (Spolu s dalšími čtyřmi lidmi údajně způsobil Komerční bance
škodu 1,5 miliardy korun. Za stomilionové úvěrové podvody sice dostal desetiletý
trest, ale vrchní soud ho zrušil.
– tři představitelé vytunelované společnosti H-Systém
– obžalování v souvislosti s krachem investičních fondů Trend a Mercia (Z těchto fondů
zmizelo v 90. letech 1,4 miliardy korun)
– Kaplanová a spol. (Bývalá zaměstnankyně Komerční banky zodpovídající za úvěry pro
Chvalovského)
– Bena, Tukový průmysl a Čepro (Značný daňový únik za 2,8 miliardy Kč)
– Konečný, Rédl (lidé spojení s kauzami Radovana Krejčíře)
– Karel Takáč a Oldřich Bakus, manažeři obchodníka s cennými papíry KTP Quantum,
který vylákal 1,3 miliardy korun od 10 tisíc poškozených klientů
– Tejkal a Private Investors (Další zkrachovalý obchodník s cennými papíry
– manažeři zkrachovalé Moravia banky
– První družstevní záložna (Kauza zkrachovalé družstevní záložny, tisíce poškozených)
– Petr Bezruč a Českomoravská družstevní záložna (Další zkrachovalá družstevní
záložna)
– Hámid bin Abdal Sání, člen katarské vládnoucí rodiny, obžalovaný z pohlavního
zneužívání.
Finanční rozsah kriminality, které se amnestie týkala a počet poškozených jejími pachateli
Podle informací, které od krajských a vrchních soudů, jakož i státních zastupitelství získal Nadační fond proti korupci osoby, jejichž stíhání bylo na základě této amnestie zastaveno, měly způsobit celkovou škodu ve výši nejméně 18,6 miliard korun. K další škodě ve výši nejméně 3,4 miliardy korun již nedošlo. Osoby, kterých se amnestie týkala, měly poškodit přes 90 000 fyzických a stovky právnických osob. Nadační fond proti korupci zároveň zveřejnil podrobnější informace o těchto případech na svých stránkách.
OPENCARD
Vazby: ODS, Pavel Bém a Roman Janoušek Škody: 1 mld. Kč?
Náklady na projekt mnohonásobně vyšší, než předpoklad,
DPP a Rittig
Vazby: ODS Škody: 457,5 mil. Kč
Z dopravního podniku zmizelo půl miliardy, soud zprostil Rittiga obžaloby 2019 nepravomocně.
Kauza DPP má dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů. Dopravní podnik v případu figuruje jako poškozený, podle obžaloby přišel nejméně o 457,5 milionu korun.
Prodej akcií VNG
Vazby: ODS, Novák Úplatek 40 mil. Kč
Odsouzený Alexandr Novák byl považován za jednoho z nejvlivnějších členů severočeské ODS. V letech 1998 až 2002 byl starostou Chomutova, mezi roky 2000 a 2006 seděl za Chomutovsko v Senátu a byl i ve výkonné radě ODS.
Novák coby tehdejší starosta Chomutova vyjednal v květnu 1999 prodej městských akcií německé firmě VNG. Obchod zprostředkoval německý podnikatel Peter Schmel, se kterým se znal Novák z dob emigrace. Jako odměnu dostal Schmel od VNG štědrou provizi ve výši zhruba 40 milionů korun, kterou 27. srpna celou odeslal na účet kyperské firmy Intercontraktor (aniž by ji v Německu nechal zdanit).
Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, ani jeden z nich se ale soudu nedožil
IZIP
Vazby: ODS, Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký Škoda: 2 mld. Kč
Nefunkční projekt elektronické zdravotní knížky. VZP vydala firmě IZIP za poskytované služby zhruba dvě miliardy korun za 12 let.
Kauza ProMoPro
Vazby: ODS, Vondra Škody: 848 mil. Kč
Společnost ProMoPro zajišťovala během českého předsednictví Evropské unie v roce 2009 dodávky audiovizuální techniky na konference v Praze a regionech. Zakázku na pronájem a obsluhu techniky, která podle médií původně neměla překročit 85 milionů korun, získala bez výběrového řízení.
Obchod s dluhopisy ministra Kocourka
Vazby: ODS
Škody: Kde vzala Kocourkova matka 16 mil Kč?
Společnost Key Investments zobchodovala v roce 2008 matce ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) 16 milionů korun. Kde peníze tehdy šedesátiletá důchodkyně na cenné papíry vzala, odmítají ministr i Jindřiška Kocourková vysvětlit.
H-Systém
Vazby: ODS, ČSSD Odhadovaná škoda: 2 mld.
byl v letech 1993–1997 stavební projekt společnosti H-SYSTEM a.s., jenž zkrachoval. Sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domů v obcích Horoměřice, Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy severozápadně od Prahy. První zákazníci (asi 30) skutečně levné bydlení získali, většina (asi 1000) však ne. Společnost v roce 1997 kvůli špatnému finančnímu vedení zkolabovala a o rok později padla do konkursu. Konkursní podstatu tvořily zejména stavební pozemky o výměře větší než 1 milion m² a nedostavěné domy. Do konkursu bylo přihlášeno přes 500 pohledávek v celkové výši přesahující 2 mld. Kč.
Vedení společnosti v čele s Petrem Smetkou mělo blízké vztahy s politiky z ODS (zejm. Ivanem Kočárníkem) a ČSSD (zejm. Miroslavem Šloufem).
Union Banka
Vazby: (amnestie Klaus) Odhadovaná škoda: 9 mld. Kč
Ostravský finanční ústav zbankrotoval koncem května 2003 a uvízly v něm vklady 130 000 klientů. K soudu přihlásilo 75 000 věřitelů pohledávky za 17,2 miliardy korun. V ostravské bance ale zbyl majetek jen za osm miliard korun. Zmizelo devět miliard. Kauza vytunelované Union banky definitivně skončila kvůli amnestii (Klaus)
Fondy ČNIS
Vazby: ODS
Odhadovaná škoda: 1,7 mld. Kč
Litoměřická společnost ČNIS nalákala počátkem devadesátých let pod příslibem vysokého zhodnocení zhruba padesát tisíc lidí. ČNIS tak shromáždila ve dvou spravovaných fondech – Český národně investiční obchodně podnikatelský fond (ČNIOPF) a Český národní investiční majetkový fond (ČNIMF) – kolem 1,7 miliardy majetku. Ten se však začal záhy ztrácet a jeho akcionáři proto podali různé žaloby. Vazby na Gandaloviče a Řebíčka (ODS)
Motoinvest a Agrobanka
Vazby: ODS, ČSSD, KDU-ČSL Škoda: 50 mld. Kč
Motoinvest získal v prosinci 1995 z Agrobanky bezúročně 900 milionů na nákup Plzeňské banky. Téměř stejnou sumu utratila Agrobanka za bezcenné akcie a podílové listy fondů AGB 2 a Credit. V létě 1996 pro změnu Agrobanka prodělala 265 milionů korun při nákupu akcií textilní firmy Texlen a za úvěr 370 milionů pro investiční společnosti 2. CS Holding a YSE 2 (obě ovládané skupinou Motoinvest) si banka nechala zaplatit neprodejnými cennými papíry. Audit firmy Price Waterhouse vyčíslil ztráty Agrobanky pod vedením společnosti Motoinvest na devět miliard korun, přičemž celkové náklady a sanace za vyřešení krize spojené s Agrobankou jsou odhadovány na 50 miliard korun.
Tykač. V roce 1995 se postaral o úvěr ve výši 15 milionů korun pro KDU-ČSL. V roce 1998 financoval naproti tomu sociální demokraty poskytnutím půjčky ve výši 19 milionů korun. odhalení černých kont tehdejších vládních stran ODS a ODA.
I v kauze okolo Agrobanky a Kreditní banky vzniklo podezření, že lidé z Motoinvestu využívali hojně svých kontaktů s předními politiky ODS, ČSSD a KDU-ČSL k ovlivnění vyšetřování.
Investiční a poštovní banka (IPB)
Vazby: ČSSD, ODS (postupně se o vliv dělily, za ODS Ježek, Čermák, Procházka, později Tlustý. ČSSD Mertlík; ČNB Tošovský)
Škody: 68 mld. Kč
IPB byla po roce 1989 jednou z největších bank v České republice. Její pád v roce 2000 byl největším bankrotem v historii České republiky. Krach banky by podle studií ČNB znamenal ohrožení stability finančního sektoru a pokles růstu hrubého domácího produktu v ČR o 2- 4%. ČSOB za IPB zaplatila 1 Kč za záruky státu (do výše 180 mld. Kč), akcionářům cenu dle znaleckého posudku a získala tím velice výhodně jednoho ze svých největších konkurentů.
Celkové ztráty způsobené pádem banky byly oceněny na 67,8 miliard Kč. Hlavní linka na ODS, propojení se nevyhnula ani ČSSD, vliv si rozdělili v rámci přípravy na opoziční smlouvu. Již jen proto, že Milošem Zemanem dlouhodobě připravovaný místopředseda předsedy vlády pro hospodářskou politiku Jan Klacek se stal v březnu 1998 generálním
ředitelem IPB. Členem ČSSD byl i předchozí generální ředitel IPB Jiří Tesař. IPB byla nejen největším věřitelem jak sociální demokracie, tak i Občanské demokratické strany, ale tyto politické subjekty měly své zastoupení i v čele banky.
Za základní selhání lze považovat ztrátu státní kontroly na IPB za vlády Václav Klause koncem roku 1993
Už v roce 2000 zveřejnila vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny parlamentu závěrečnou zprávu k případu IPB. „V závěrečné zprávě bylo jednoznačně prokázáno, že scénář převzetí IPB Československou obchodní bankou byl připraven v soukromém sektoru a předložen 31. 5. 2000 na schůzce v Paříži ředitelem ČSOB Pavlem Kavánkem ministru financí Pavlu Mertlíkovi a guvernéru ČNB Josefu Tošovskému,“ uvádí Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.
C.S. Fondy
Vazby: ODS (Tříska a jeho rodina), ČSSD, KDU-ČSL, ODA Škoda: 1,5 mld. Kč
Investiční společnost CS Fondy, která v 90. letech spravovala tři podílové fondy, ovládala skupina známá jako Motoinvest, jejímž spoluzakladatelem byl například Pavel Tykač či Jan Dienstl. Finančníci z Motoinvestu se poté, co stát v roce 1996 uvalil nucenou správu na Agrobanku, v jejímž čele stáli, rozhodli CS Fondů stejně jako jiných aktiv v České republice zbavit.
V únoru 1997 Motoinvest prodal CS Fondy jedné kyperské společnosti. Po několika dalších změnách vlastníků skončily fondy i s hotovostí 1,23 miliardy korun v rukou ruské společnosti Kos-Mos. Její zástupci dosadili do čela CS Fondů takzvaného bílého koně Václava Franta, dvacetiletého nezaměstnaného mladíka se základním vzděláním.
Franta okamžitě převedl 1,23 miliardy z účtů CS Fondů na konto makléřské společnosti Umana v Plzeňské bance. Odtud putovaly peníze se zastávkou u firmy Swirglen na účty v zahraničí. Uvádí se, že k 12. březnu zmizely z republiky všechny prostředky. Jako protihodnotu se CS Fondy staly majitelem téměř bezcenných akcií podniku Drůbež Příšovice.
Zmizelo 1,23 miliardy korun z takzvaných CS Fondů na konta v zahraničí. Architekty jednoho ze symbolů tunelování v porevolučním Česku se však nikdy nepodařilo najít a usvědčit.
Kauza České pivo
Vazby: ČSSD, ODS, KDU-ČSL Škoda: 24 mld. Kč
Nejznámější kriminální případ kolem IPB, kauza České pivo, se týká transakcí s akciemi Plzeňského Prazdroje. V kauze jde o to, že si Nomura podle podezření policie nákupem akcií Plzeňského Prazdroje pojistila do budoucna svou investici do nákupu akcií IPB.
Přitom se nákupy akcií IPB a akcií Prazdroje (takzvaný projekt České pivo) uskutečnily souběžně a byly vzájemně podmíněny. Skupina Nomura podle podezření policie získala neoprávněný majetkový prospěch přes sedm miliard korun.
Japonská banka Nomura vlastnila před krachem IPB 46 procent jejích akcií.
Jako pojistka této investice vznikla po dohodě Nomury a IPB společnost České pivo, která zakoupila akcie českých pivovarů Plzeňský Prazdroj, Radegast a Velkopopovický Kozel. Na nákup akcií tehdy půjčila IPB zhruba sedm miliard korun a Nomuře byly vystaveny směnky.
Za ty pak Nomura později zaplatila už bezcennými akciemi IPB a České pivo následně japonská banka prodala za 24 miliard korun jihoafrické společnosti South African Breweries.
Další aféra se sponzoringem ODS 2012 – 2013
Jedni z největších sponzorů Občanské demokratické strany posledních let, brněnské firmy DPharm a Lékárna u Rubínu, krachují. V letech 2012 a 2013 straně darovaly 12,75 milionu korun, jak ale zjistil Radiožurnál, už tehdy neměly peníze.
Petr Nečas byl v letech 2010-2013 premiérem České republiky za ODS a nechvalně proslul jako první premiér ČR, který byl pravomocně odsouzen. Takzvaná kauza Nagyová vedla k pádu vlády a k diskreditaci Nečase, který poté opustil politiku a vrhl se na kariéru konzultanta a poradce.
No a tak bych mohl pokračovat do nekonečna.
Lidé jezdí nakupovat do Polska, objednávají si zboží v Číně a panák Fiala se cachá jak dobře vede tuto zemi a chce ji vést další čtyři roky……
Na ministerstvu financi sedí elektrotechnik( evidetně počty mu moc nejdou ) ,na ministesterstvu zemědělství sedí učitel co v obci jezdí závody,na ministerstvu socialních věcí sedí trakrorista a sedmilhář Jurečka a opět bych mohl pokračovat do nekonečna.
Už když Karel IV příjížděl do Čech a za hranicemi ho okradli Rožumberkové tak bylo jasné že jsme zemí zlodějů a je tomu i teď hlavně pod vládou ODS a jejich poskoků KDU-ČSL,Top-09 a STAN.
Kdy konečně lidi v této zemi dostanou rozum a přestanou okrádat jeden druhého a dovolovat odvážet cizákům miliardy z této země.V této zemi téměř vše patří cizákům,kteří oblbují lidi českými názvy a dělají si z nás dojnou krávu.
2 comments on “Česká republika za vlády ODS (a ruzných pseudokoalic lidovců)”
karten
17. 8. 2025 at 14:52Mlčoch ( Fiala ) je totiž poskok zbrojaře Strnada a jako takový řeší jen 3 Kč z každého náboje co posílá Strnad na Ukrajinu a vesele nakupuje nemovistosti aby svoje peníze uložil než ho vláda lidu sesadí.Fiala je prostě bílý kuň mladého Strnada.
karten
17. 8. 2025 at 14:49Dnes 17. 8., 14:31
Takřka dva roky uplynuly od chvíle, kdy premiér Petr Fiala vyrazil na srovnávací nákup do českého a německého supermarketu. Nákup devíti stejných položek v Česku ho vyšel o zhruba šedesát korun dráž. O necelé dva roky později je ale tentýž nákup ještě dražší.
Novinky zopakovaly srovnávací nákup, který v listopadu 2023 učinil premiér Petr Fiala. Do košíku tehdy naskládal balení deseti vajec, mléko, kečup Heinz, Nutellu, Coca-colu, máslo, chleba, čokoládu Milka a rajčata. Nákup ho v Německu stál okolo 20 euro, tedy zhruba pět set korun, v Česku byl o více než šedesát korun dražší. Premiér byl tehdy cenami překvapen a slíbil, že vláda bude pokračovat v kontrolách a tlaku na výrobce i prodejce, protože cenotvorbu ovlivňovat nemůže.
Češi se neumí ozvat
Premiér Petr Fiala na dotazy Novinek ohledně toho, co je příčinou cenových rozdílů a zda vláda v tlaku na prodejce polevila, neodpověděl. Podle Úřadu vlády ale srovnání v jeden konkrétní okamžik nemá žádnou vypovídací hodnotu. A to přesto, že stejnou metodu dříve použil právě Fiala. „Podle dat Eurostatu pro potraviny a nealkoholické nápoje je v Česku pátá nejnižší cenová hladina v EU a u mléčných výrobků, ovoce a zeleniny je dokonce třetí nejnižší. Potraviny v Česku podle objektivních dat patří k vůbec nejlevnějším v celé Unii,“ uvedl mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka.