Nemocnice Ivančice a spádovost

Napsal jsem oteřený dopis na obec Hrušovany u Brna, Jihomoravský kraj, FN Sv.Anna, FN Bohunice Brno, ministerstvo zdravotnictví a pojišťovnu 205.

Už mě nebaví se pořád cítit jako druhořadý občan.

Dobrý den.

Jsem již léta (od roku 2000, ale moje babička zde žila od roku 1942( Friaková) ) občanem této obce.Prakticky jsem zde vyrostl a hrozně mě vadí, že mě neustále někdo směřuje do Ivančické nemocnice kde s prominutím chcípl pes.

V roce 2013 mě rychlá záchraná služba vezla na plicní oddělení do Brna a v půlce cesty se ozvalo ( sem nám ho nevozte) a nakonec jsem skončil v Mělčanech na fotbalovém hřišti, kam přijela druhá sanitka a tá mě odvezla do Ivančic na internu.Zde mě otrávená Mudr. Matoušková ( sledovala nějaký romantický seriál) řekla “ co tu mám s Vámi dělat“. Posadila mě vedle do ordinace na kyslík a za 2 hodiny mě vyhodila ať jdu domů.Musel jsem volat manželku aby pro mě přijela.Za tři dny jsem se sám dopravil do FN Bohunice plicní oddělení kde když zjistili, že mám saturaci 72% a otravu krve tak okamžitě JIP a hospitalizace.Ta cesta sanitkou do Ivančic a péče byla vyúčtována mé zdravotní pojišťovně v ceně 10500 Kč.Ja na tuto událost upozornil pojišťovnu, ale ta neměla žádný zájem nic řešit (pojišťovna 205).
Paní Matoušková mě ještě nezapomněla připsat do zdravotní dokumentace, že nadměrné zneužívám lékařskou péči.

Od roku 2014 jsem invalida 3.stupně s CHOPN ( chronická plicní nemoc…Bipap a kyslíkový koncetrator).

No na tenhle skvělý zážitek už jsem pomalu zapomněl a všude mě všichni ujišťuji, že spádovost neexistuje.

Nyní na podzim mě moje praktická lékařka (jsem registrovaný v Brně www.mojeambulance.cz abych se vyhnul částečně spádovosti) poslala s všeobecně vypsanou žádankou na chirurgii k řešení pupeční kýly.Zvolil jsem Sv.Annu Brno jelikož mají kýlní centrum.
Při první návštěvě mě řešil nějaký Ukrajinský doktor a po prohlídce mě objednal za měsíc na CT břicha.Po absolvování CT jsem obratem šel do kýlní poradny kde mě Mudr.Procházkova oznámila podezření na lymfom a že musím na internu na vyšetření krve.Nasledoval dotaz,kam spádově patřím?To už jsem se začal rozčilovat a odpověděl…do Ivančic.Doktorka se otočila na sestru “ sestři…kam patří pan Fojtík ?“….do Ivančic paní doktorko.V žádném případě mě tam nikdo nedostane jsem odpověděl.
Nakonec mě doktorka vypsala žádanku bez konkrétního adresáta a já šel zkusit štěstí na hematologii do FN Bohunice kde se mě ujal empatický Mudr.Šalek, který se divil proč mě od SV Anny posílají k němu.

Nyní jsem po všech vyšetřeních (PET Masarykův onkologický ústav) atd.
Mám maligní lymfom a navíc 14 cm tumor mesenteria (na tenkém střevě).Od 2.1 mě čeká chemoterapie ve FN Bohunice.

Chci se Vás všech zodpovědných zeptat:
Jsou občané Hrušovan u Brna méně cenní vzhledem ke zdravotní uhradové vyhlášce ?
Je všeobecně rozšířené vědomí, že Brněnské nemocnice dostanou méně peněz za pacienta z Brno Venkova.

Proč mě pořád někdo nutí do Ivančické nemocnice kde chybí personál a celkově vždy tam vládne blbá nálada….

Předem Všem děkuji za odpověď.
Vše zveřejnim na svém Webu

S pozdravem Fojtík.

PS:Asi je nejlepší mít trvalý pobyt v Praze, pak bych byl pro nemocnice tady na Jižní Moravě VIP pacient.

Zde odkaz na práva pacientů:

PravaPacientu

——————————————————————

PETICE —–> PETICE

——————————————————————

2013 – odvoz do Ivančické nemocnice

Dobrý den.

Telefonicky jsem reagoval na rohodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje a jak jsem zjistil tak moje stížnost byla směrována úplně jiným směrem. Proto ještě jednou shrnu situaci:

Dne 7.12.2013 jsem začal doma upadat do bezvědomí a moje manželka kolem 11:00 hod zavolala na číslo zachrané služby 155 a do telefonu sdělila,že manžel který se lečí s CHOPN III.stupně doma modrá a upadá do bezvědomí.Reakce záchrané služby byla okamžitá a byli na místě do 10 minut.Dostal jsem ihned kyslík a začal komunikovat s lékařkou,které jsem sdělil,že jsem plícař s chronickou plícní nemocí III.stupně a měli by mě odvést do Bohunic na plícní oddělení.Dále jsem popsal že jsem zřejmě zavodněný a podle otoku nohou to bylo hodně zřetelné. Byl jsem naložený do sanitky a směřoval na Brno.

Tímto chci pochválit perfektní práci záchrané služby a na její práci si rozhodně nemohu stěžovat.

Po celou dobu jízdy v sanitce jsem byl při vědomí a tak když jsem někde v oblasti Bratčic zaslechl příchozí hovor do radiostanice v sanitce „sem ho nevozte tady ho odvodňovat nebudem“,podotýkám mužský hlas a dále nasledovalo díky hluku v sanitce něco o Ivančicích.Další hovor byl odchozí ze sanitky kdy se domlouvali,že mě někde v Mělčanech na hřišti přeloží a odvezou do Ivančic.Po chvilce jizdy jsem zkončil v Mělčanech na hřišti kde mě přebrala druhá sanitka a odvezla do Ivančic na internu.(né na žádnou JIP).Paní doktorka Ivančické interny se mě ptala co semnou má dělat a nechápala proč mě tam vůbec přivezli.Nechala mě 3 hodiny sedět na křesle napojeného na kyslík + mě udělala RTG plic a na závěr mě dala podepsat výstupní zprávu a poslala mě domu.Manželka pro mě musela přijet a už když jsem opouštěl nemocnici tak se mě dělalo špatně.Ze soboty na neděli jsem doma přes noc posedával v křesle a mumlal nesmysli.V neděli 8.12.2013 manželka volal do FN Bohunice na plicní kde měl službu MUDr.Brat a ptala se co má dělat,že manželovi je zle a jestli ho může přivést.Odpověď byla ta,že pokud umírá tak ať zavolá rychlou na čež manželka odpověděla,že to už dělala včera a jak dopadla.Z neděle na pondělí jsem opět blouznil a hned ráno jsem vyrazil ke své praktické lékařce,která si prohlédla lékařskou zprávu z Ivančic a sdělila mě,že to zvládnem ambulantně a ještě dodala,že to mám vše ve své hlavě a oteklé nohy ji vůbec nezajímaly.Byl jsem z toho já i manželka nešťastný a z nouze jsem si zaplatil v Židlochovicích Oxygenoterapii(to mě zachránilo),byl jsem tam 2 x 1 hodinu ,ale stav se pořád zhoršoval.Manželka naštěstí neváhala a kontaktovala moji plícní lékařku MUDr.Procházkovou(Židlochovice) ta zavolala mé praktické lékařce aby mě vystavila žádanku na fukční vyšetření do FN Bohunice.S velkým úsilím jsem přežil víkend a v pondělí 16.12.2013 jsem se dostavil do FN Bohunice na fukční plícní vyšetření.Po testu krevních plynů a pH krve se začli dít věci.Ihned jsem byl hospitalizován na JIP a koncem týdne převezen na lůžkové oddělení.Dnes 30.12.2013 jsem byl po 14 dnech hospitalizace propuštěn do domácího ošetření.

Závěr – díky doktoru/ce který měl dne 7.12.2013 službu na plicním oddělení a zavolal zpětně do sanitky,která mě vezla do FN Bohunice na plicní aby mě přehodili do Ivančic jsem také už mohl ležet někde na ústředním hřbitově.Z mého pohledu je viníkem službu konající lékař na plicním oddělení FN Bohunice dne 7.12.2013 v době kolem 11:00 – 13:00 hod. 

Při vizitě jsem informoval kolektiv,lékařů že pokud se mě viník omluví jako chlap tak to přejdu a nechám to být.Dal jsem dotyčnému čas dokonce mého pobytu na plícním oddělení.Rovněž jsem volal na vedení nemocnice kde jsem vše zopakoval.Bohužel se tak nestalo.

Asi nejlepší obrana je útoka a tak mě MUDr.Brat nařkl z toho že jsem jako bývalý pacient plícní ambulance odešel přet pěti lety a neléčil se na čež jsem mu sdělil adresu mých webových stránek https://www.pcstoura.cz/nemoc/ kde po zadání jména + hesla měl plný přístup do mé lekářské dokumentace.Ano před pěti léty jsem po nešetrném zásahu(Bronchoskopie + Bal) odešel ke Svaté Anně k MUDr.Vlčkovi a následně po pár letech do plícní ambulance v Židlochovicích.Po celou dobu jsem byl léčeným a stabilizovaným pacientem.Bohužel počátkem února 2013 jsem byl hospitalizovaný na infekčním oddělení FN Bohunice s oboustraným zápalem plic a od té doby jsem se hodně zavodňoval a kombinace Furonu 1-1-0 byla hodně slabá záplata(to už je ovšem mezi mnou a praktickou lékařkou).Velmi si vážím práce celého infekčního oddělení(MUDr.Pýchová),ale také MUDr.Turčáního(plícní) – který mě 2008 zachránil.Jak jsem již psal vše je to o lidech.

Já osobně si myslím,že dotyčná osoba si otevřela moji složku na plícním a řekla si,že když jsem jednou odešel tak si to užij.Věřte mi,že po předchozí a této současné zkušenosti bych si rád zvolil jiné plícní oddělení,ale možnosti jsou minimální.

Vážený pane Fojtíku,

děkuji za Vaše sdělení k upřesnění stížnosti. Jak jsem Vás informovala v telefonickém hovoru dne 30.12.2013, stížnost proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami se podává poskytovateli, proti kterému směřuje tj. v tomto případě vedení Fakultní nemocnice Brno.

Poskytovatel je povinen navrhnout ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné a je povinen vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení. Poskytovatel může odůvodněně prodloužit tuto lhůtu o dalších 3 dnů, o prodloužení lhůty je povinen informovat stěžovatele.

Pokud nebudete souhlasit s vyřízením stížnosti poskytovatelem, můžete podat stížnost příslušnému správnímu orgánu tj. v tomto případě odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Zároveň uvedete důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.

S pozdravem a s přáním zdraví a všeho dobrého

JUDr. Jarmila Provazníčková

odbor zdravotnictví

Krajský úřad Jihomoravského kraje

Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno

telefon: 541 651 147

e-mail: provaznickova.jarmila@kr-jihomoravsky.cz

web: www.kr-jihomoravsky.

NUP( nízkopodlažní urgetní příjem ) FN Bohunice Brno 2018

Cesta do Ivančické Nemocnice je oproti cestě do FN Bohunice daleko krkolomnější než přímá cesta do FN Bohunice.Naposledy jsem měřil čas sanitky 2018 když mě vezli do FN Bohunice a bylo to 12 minut.

Tady něco z roku 2018:

Ať pacienti z venkova dál nepřetěžují Brno, plánuje ministerstvo

26. dubna 2018  7:05

Jihomoravané dostanou jasně nalajnováno, do které nemocnice mají zamířit. Kontroverzní plán státu vyvolává značné emoce. Hejtman Bohumil Šimek jej považuje za protizákonný, ministerstvo na něm trvá.

 

Žijete na jihu Brna a udělá se vám špatně. Zavoláte si proto záchranku. Místo do velké brněnské nemocnice ale sanitka zamíří do menšího krajského zařízení. Třeba do 30 kilometrů vzdálených Hustopečí na Břeclavsku, kde je jen malá interna s dvacítkou lůžek.

I tak může v budoucnu vypadat péče o pacienty na jižní Moravě. Ministerstvo zdravotnictví totiž zaúkolovalo hejtmanství a Brno, aby připravily takzvanou rajonizaci – rozdělí kraj na spádové oblasti a ke každé přiřadí nemocnici. Některá zařízení jsou totiž přeplněná, jiná zase poloprázdná. Novinka má udělat jasný pořádek v tom, kdo má jaké pacienty ošetřovat.

Přestože na pomyslné mapě se teprve pracuje, už nyní brněnské fakultní nemocnice tvrdí, že nejsou schopné se postarat o všechny pacienty jako dosud. Otevřeně tak připouštějí variantu, že pod krajská zařízení je třeba zařadit nejen Brněnsko. „Pokud to bude nevyhnutelné, tak půjde i o část samotného Brna,“ připustil ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.

S tím souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ten dokonce tvrdí, že spádové oblasti mají sloužit nejen pro akutní pacienty ze sanitek, ale i pro ty, kteří do nemocnic přijdou po „svých“. „Krajské nemocnice jsou přece primárně určené k řešení méně závažných potíží, fakultní naopak na komplikovanější. Na tom budeme trvat. Některá krajská zařízení jsou oproti fakultním dokonce obsazená jen z poloviny, proto by měla být určená pro více lidí. Kraj a město to musejí sladit,“ řekl Prymula.

Jihomoravský radní pro zdravotnictví Milan Vojta (ANO) nevylučuje, že se v krajských nemocnicích skutečně podaří volné kapacity najít. Hejtmanství si proto najalo firmu, která má za úkol situaci zanalyzovat. Všechny nemocnice tak hlásí aktuální obsazenost a z výsledků má vyjít návrh na rozčlenění spádových oblastí.

Jenže úvahy ministerstva i fakultních nemocnic rozzlobily starosty na Brněnsku – odmítají, aby jejich obce měly rajony mimo Brno. Tvrdí, že do některých krajských nemocnic je obtížné se dostat, protože chybí odpovídající dopravní spojení. Do jednání se chce vložit také Svaz obcí a měst. „Chápu snahu ministerstva, aby nebyly přetěžovány páteřní nemocnice, ale myslím si, že pacientovi má zůstat možnost výběru,“ uvedl předseda svazu a zároveň starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/rajonizace-nemocnice-brno-ministerstvo-prymula.A180425_397714_brno-zpravy_vh

Spádová oblast akutní lůžkové péče v městě Brně a její význam v regionálním srovnání

Analýza se opírá zejména o veřejně dostupná data Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), resortních statistických šetření a národních zdravotních registrů.

• Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) je zřízen podle §§ 74 a 75 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Registr obsahuje informace o poskytovatelích zdravotních služeb, poskytovatelích sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a o hostujících osobách. U jednotlivých poskytovatelů obsahuje registr údaje o oprávněních k poskytování zdravotních služeb, odborných zástupcích, místech poskytování a podrobné informace o provozovaných zdravotnických zařízeních. Analýza je provedena na úrovni jednotlivých adres poskytovatelů zdravotních služeb (každé IČO poskytovatele může mít více adres): ICO+PCZ+PCDP.
• Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP) je celoplošným populačním registrem, kde jsou evidovány osoby, které byly hospitalizovány na lůžkových odděleních a jejichž hospitalizace byla ve sledovaném období ukončena. Data jsou k dispozici od roku 1994 do roku 2017, plný rozsah sledovaných údajů pak v letech 2007–2017.

Analýza je provedena pro nemocnice akutní péče a hospitalizační pobyty zahrnující pobyt na akutním lůžku. Zdroje dat z centrálních registrů byly doplněny analýzami lokálních datových skladů vybudovaných uvnitř všech významných brněnských nemocnic – tyto datové zdroje zpřístupňují plně reprezentativní profil všech zdravotnických intervencí v daném zařízení, umožňují mapovat spádovou oblast a hodnotit reálnou dostupnost zdravotních služeb.

Více než tři čtvrtiny (80 %) všech hospitalizací akutní lůžkové v Brně konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, avšak pouze 43 % všech hospitalizací připadá přímo na obyvatele města Brna. Celkem 37 % hospitalizovaných pochází bydlištěm z ostatních obcí Jihomoravského kraje. Brněnské nemocnice tak zajišťují velmi podstatnou část akutní lůžkové péče pro celý kraj. Z ostatních krajů tvoří největší podíl hospitalizací v městě Brně obyvatelé Kraje Vysočina (5,6 %) a Zlínského kraje (3,8 %).

Téměř tři čtvrtiny (71 %) všech hospitalizací dětí v Brně konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, avšak pouze 31 % těchto hospitalizací konzumují děti s bydlištěm v městě Brně. Celkem 40 % hospitalizací dětských pacientů v Brně se týká pacientů z ostatních částí Jihomoravského kraje, dále 7,2 % z Kraje Vysočina, 6,8 % ze Zlínského kraje a 5,3 % z Moravskoslezského kraje. Je evidentní, že spád brněnských nemocnic pro dětské pacienty je velmi široký a zahrnuje většinu krajů Moravy a Slezska.

Na rozdíl od dětských pacientů je spádová oblast brněnských nemocnic pro seniory významně užší a celkem 52,5 % těchto hospitalizací generují obyvatelé města Brna. Dalších 35 % připadá na hospitalizace seniorů z ostatních měst Jihomoravského kraje. Senioři z Kraje Vysočina tvoří 4,6 % celkové hospitalizační zátěže brněnských nemocnic.

Analýza hospitalizací seniorů nad 75 let věku potvrzuje trend ukazující, že starší senioři migrují za péčí mimo region svého bydliště relativně méně než většinová populace. Většinu (92 %) hospitalizací pacientů nad 75 let věku konzumují obyvatelé Jihomoravského kraje, přičemž významně více než polovinu všech hospitalizací (61 %) konzumují pacienti přímo z Brna, zbylých 31 % připadá na hospitalizace pacientů z ostatních měst Jihomoravského kraje. Senioři starší 75 let z kraje Vysočina generují 3,6 % těchto hospitalizací v Brně.

Dlouhodobě hospitalizovaní pacienti (hospitalizace delší než 1 měsíc) v zdravotnických zařízeních Brna patří z 81 % k obyvatelům s bydlištěm v Jihomoravském kraji, přičemž 51 % hospitalizací pochází z Brna a zbylých 30 % z ostatních měst Jihomoravského kraje. Kraj Vysočina generuje 6,1 % těchto dlouhodobých hospitalizací v Brně.

Většina (92 %) hospitalizací končících úmrtím ve zdravotnických zařízeních v Brně pochází z Jihomoravského kraje, přičemž 62 % se týká pacientů z Brna a 29 % tvoří pacienti z ostatních měst Jihomoravského kraje. Spádová oblast pro hospitalizace spojené s nemocniční mortalitou je tak významně užší než spádová oblast pro celý segment hospitalizační péče.

Akutní lůžková péče Brna – podíl brněnských a mimobrněnských pacientů

Pacienti bydlištěm v Brně jsou v 92 % hospitalizováni v Brně, pacienti z Jihomoravského kraje (včetně Brna) jsou hospitalizováni v Brně v cca polovině případů. Nemocnice v okrese Brno-město se podílejí i na péči o pacienty z jiných krajů, pro kraj Vysočina tak hospitalizace v Brně pokrývají 7 % hospitalizací jeho obyvatel, ve Zlínském kraji tento podíl tvoří 4 %.

Hospitalizace pacientů s bydlištěm v Brně probíhají dominantně v brněnských zařízeních (92 %), pouze 3,2 % hospitalizací obyvatel Brna připadá na zařízení sídlící v ostatních městech Jihomoravského kraje. Celkem tak Jihomoravský kraj pokrývá více než 95 % hospitalizací pacientů s bydlištěm v Brně. Podíl každého z ostatních krajů na hospitalizacích obyvatel Brna je menší než 1 %. Lze tedy učinit závěr, že obyvatelé města Brna za hospitalizační péčí nikam systematicky nemigrují a v podstatě všechny oblasti této péče jsou plně pokryty kapacitou dostupnou na území města Brna.

Hospitalizace pacientů s bydlištěm v Brně probíhají mimo zařízení Brna nejčastěji v případě vykázaných kapitol diagnóz „XXIa. Zdravá osoba doprovázející nemocnou osobu“ a „XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období“.

Nemocnice v městě Brně se na péči o mimobrněnské pacienty podílejí v různém rozsahu. Největší podíl (65–66 %) brněnských pacientů mají Nemocnice Milosrdných bratří a Vojenská nemocnice Brno, následované Úrazovou nemocnicí Brno (48 %). Dle očekávání mají fakultní nemocnice menšinový podíl brněnských pacientů (40 %), Masarykův onkologický ústav dokonce pouze 25 %. Tento fakt souvisí s migrací pacientů z jiných regionů za vysoce specializovanou péčí.

V posledních 11 letech byl zaznamenán mírný nárůst podílu hospitalizací mimobrněnských obyvatel z 53,8 % na 56,9 %. Na tomto nárůstu se podílí většina MKN kategorií, nejvýznamnější rostoucí trend ale vykazuje kategorie „XVI. Některé stavy vzniklé v perinatálním období“ – v současnosti je 77 % těchto hospitalizací konzumováno mimobrněnskými pacienty.