Stav silnic v Jihomoravském kraji – Brno venkov
Existuje celorepubliková webová stránka Výmoly.cz kde mohou lidé zadávat poškozená místa na vozovce a milostivě upozorňovat silničáře , potažmo úředníky na Kraji kde jsou problémová místa.
Je skutečně zarážející, že by o něm specialisté na opravy silnic, sedící na krajských správách a ředitelstvích, nevěděli. Unikátní stroj brněnské firmy Kotrbatý je totiž k dispozici už od roku 2009, kdy navíc získal významné ocenění. Přesto do dnešního dne vyrobili v Brně pouhých třináct strojů a téměř všechny si koupili soukromníci: „Zákazníci jsou většinou malá města nebo obce. Velká města a krajští správci komunikací tyto technologie obecně zatím nevyužívají. Nechci říct, že by je bojkotovali, ale spíš vyhodnocují stanoviska z vyšších instancí,“ říká Vít Jakoubek z firmy Dipos.
Na jednu stranu je určitě dobré, že se velké organizace nenechají pobláznit každým novým vynálezem a nekupují do svých vozových parků hned zástupy novinek, na stranu druhou, ve srovnání s penězi, které jdou do oprav silnic konkurenční metodou – takzvanou studenou směsí, je případné, byť zkušební pořízení stroje za dva milióny korun skoro jako ono příslovečné plivnutí do moře. Místo toho však posloucháme, že opravy v zimě nejsou možné.
„Technologie jsou skutečně omezené. Sanaci hlubších výtluků je možné zajistit pomocí studené směsi, v případě menších výtluků, které nelze řešit tímto postupem, označíme místo na silnici dopravním značením Nerovnost vozovky nebo Snížená rychlost,“ říká Martina Vápeníková z Ředitelství silnic a dálnic. Možná tam o stroji Silkot zatím nevědí, a to ani přesto, že se pro ně zdá jako velmi zajímavý stroj. Může pracovat za každého počasí včetně silného mrazu. Díru opraví do dvaceti minut a hned se po ní dá jezdit. Navíc je na ni dvouletá záruka.
„Před třemi lety jsme se strojem začínali okolo Pelhřimova. Po opravě prvních výtluk na silnici byly provedeny zkoušky, které dopadly velmi pozitivně. Když se vzal vzorek z výtluku opraveného naší technologií, byl kompaktní do celé hloubky asfaltu. Naopak vyvrtaný vzorek bez naší technologie se rozpadl.“
Možná byste čekali, že po tříletých zkušenostech už by se některá z velkých organizací k opravám touto technologií rozhoupat mohla – zvlášť když sami přiznávají, že opravy takzvanou studenou směsí, kde tuna stojí 16 tisíc korun, nevydrží ani rok. Jenže z nějakého poměrně těžko pochopitelného důvodu nám z oficiálních míst stále dokola tvrdí, ať počkáme do jara a že výtluky se dají projet.
„Mělčí výtluky jsou při snížené rychlosti bezpečně sjízdné. Čekáme na vhodnější klimatické podmínky,“ říká Martina Vápeníková, jako by brněnský Silkot vůbec neexistoval. „Počasí je to poslední, co by nás omezovalo. Například v současné době tající sníh nám vůbec nevadí, protože si konkrétní místo jednoduše vysušíme pomocí infračerveného zářiče,“ kontruje Vít Jakoubek.
Můžeme se jen domnívat, proč velké organizace tvrdí, že není jiná možnost než opravovat silnice drahou studenou směsí, která je navíc málo trvanlivá. Mimochodem – brněnský vynález elegantně funguje i s odpadem po frézování starých silnic. Náklady na opravu jedné díry se pohybují kolem tří set korun.
Stovky, ba tisíce děr na silnicích v minulém týdnu nemilosrdně odhalil tající sníh. Naštěstí byl teplý víkend a silničáři mohli díry alespoň záplatovat. To je však nejdražší způsob opravy, protože tuna studené balené drti, která se k tomu používá, stojí 16 tisíc korun. Navíc tato oprava dlouho nevydrží. Objevují se však další metody opravy výtluk – například na Chomutovsku zkoušejí český stroj Silkot, který využívá recyklovaného asfaltu, je tedy levnější a na díry takto vyspravené je až dvouletá záruka.
Bohužel vinou dlouhodobých kontraktů se většina výtluků na cestách stále opravuje tím starým a ne příliš ekonomickým způsobem.
Mě osobně trápí ty cesty které nejčastěji používám.Hodně mně vadí práce silničářů , protože opravy které provádí stále dokola jdou mimo mou logiku.Většinou vezmou opravnou směs a lopatou ji uplácaji na výmol , vykážou činnost a během pár dní to můžou dělat znovu.Tento šlendrián musí určitě někdo zaplatit a systémově je to špatně.
Holasice (léta záplatované místo – nekonečné opravy)
Toto místo je nekonečný příběh a pseudo opravy už museli stát hodně času a peněz.Jihomoravský kraj je evidetně nekonečně štědrý a nikdo neřeší kvalitu provedených oprav.
Rajhrad (Benediktinská ulice)
Tady pravidelně záplatuji a docela sranda jen některé díry.Buď jim vždy dojde materiál a nebo pracovní elán.Rovněž kvalita lopaty.
Všechny tyto úseky má na starosti:
Stačí se na chvíli mrknout na internet a vidíte, že technologie jsou.Jsou ekologické a levnější než dosavadní systém plácání lopatou a opravy oprav.Jenže otázkou je proč to nikdo na Jihomoravském kraji a nebo na správě silnic neřeší??? Asi mají dobře zaběhlý systém a nebo kamarády, kterým ty soustavné opravy vyhovují a peníze tečou proudem.No a já potom musím soustavně řešit kulové čepy na svém autě, večer kličkovat u známých děravých míst a jezdit pokud možno uprostřed vozovky kde je nejméně dír a opravených precuhujicich zaplať….no ta naše Morava
Všichni bohužel moc dobře známe situaci, kdy se na cestě udělá díra, silničáři ji opraví, ale za pár týdnů je tam znovu. To by měla změnit technologie, kterou vyvinula česká společnost FUTTEC společně s Ústavem chemických procesů Akademie věd. Funguje na bázi mikrovlnného ohřevu asfaltu. Při opravě nevznikají žádné spáry a opravená silnice tak vydrží výrazně déle.
„Tohle je začínající porucha. Vidíte, že vznikla místa, kde začíná kamenivo z asfaltové vrstvy vypadávat,“ popisuje Hynek Schmidt v ulici U Nadjezdu v Kutné Hoře. Zástupce společnosti FUTTEC ukazuje drobnou podlouhlou dýhu v asfaltu, asi centimetr hlubokou a dva centimetry širokou.
Takový vznikající problém by cestáři běžně opravovali pomocí takzvané zálivky, čisté asfaltové směsi, kterou by rýhu zalili. Výsledek vypadá, jako by byla rýha zalepená nataženou černou žvýkačkou. Větší defekty asfaltu pak cestáři musí vyfrézovat.
„Odbrousíte pět centimetrů, potom odbroušenou vaničku postříkáte spojovacím postřikem, což je zředěný asfalt, přivezete teplou balenou směs z obalovny, vložíte ji tam a zhutníte ji,“ pokračuje Schmidt.
Spáry tohoto opraveného místa se pak znovu vylijí asfaltovou zálivkou. Jenže právě do těchto spojů se dříve nebo později dostane voda, v zimě zmrzne a asfalt potrhá. Technologie vyvinutá společností FUTTEC ale cesty opravuje pomocí mikrovlnného ohřevu.
„Tady vidíte mikrovlnný aplikátor typu FT3,“ ukazuje Schmidt. Mikrovlnný stroj připomíná menší rolbu na ledovou plochu. Ukrývá v sobě šest mikrovlnných zářičů, takzvaných magnetronů.
Silničář se strojem najede nad díru v asfaltu a nahřeje ji na 140 stupňů, tedy teplotu, kdy asfalt změkne. Pak na něj silničáři nanesou vrstvu čerstvého asfaltu.
„Kamenivo se s původním pojivem vozovky a nové asfaltové směsi prolne tak, že nevznikne spára, do které by mohla natéct voda,“ vysvětluje Schmidt.
Auta do hodiny
Takto opravená díra v silnici tak vydrží mnohem déle, než když by na ni silničáři použili současný běžný postup. Nahřát asfalt trvá stroji zhruba 30 až 50 minut podle okolní teploty. Nanesení nové vrstvy a zhutnění pak něco málo přes pět minut.
Do hodiny po začátku opravy tak po opravovaném místě můžou začít jezdit auta. A to téměř bez ohledu na to, jaké je roční období. „Suchý mráz nevadí. Jsme schopní pracovat při teplotách minus pět nebo deset stupňů, jen se pochopitelně prodlužuje doba ohřevu,“ pokračuje Hynek Schmidt.
Technologii FUTTEC je vhodná na opravy menších děr a především preventivní údržbu – tedy ideálně hned, když se problém začne projevovat. Bez nutnosti vozovku frézovat je navíc výrazně nižší i spotřeba asfaltu. Loni si FUTTEC na měsíc vyzkoušeli třeba v Kopřivnici.
„Zrovna nedávno jsme opravy kontrolovali a je to v naprosto bezvadném stavu. I po tom roce běžného užívání,“ pochvaluje si šéf služby města Kopřivnice Vladimír Pustka. Uvítal by ale, kdyby byl ohřev asfaltu rychlejší.
A na tom už firma FUTTEC pracuje. Příští generace jejího stroje by měla dosáhnout požadované teploty směsi za 10 minut, nebude navíc potřebovat napájení z externí elektrické centrály, a bude tak ještě soběstačnější.
České silnice patří k nejhorším v Evropě. Výmoly a výtluky nejenom zvyšují riziko dopravních nehod, ale vedou i ke škodám na automobilech. Výrazně změnit neutěšenou situaci by mohla revoluční technologie, kterou představila společnost Futtec. Její název je zkratkou anglického spojení technologie budoucnosti (Future Technology). Právě tou by se mohla stát metoda oprav silnic, kterou společnost představila v závěru roku 2019.
Mikrovlnná technologie pro opravy asfaltových povrchů vznikla ve spolupráci podniku s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR. Patentovaný systém umožňuje opravu výmolů beze spár a s rovným povrchem, takže by řidiči neměli poznat, kde jedou po původní, a kde po opravené vozovce.
Žádné spáry
V praxi technologii využívá mobilní zařízení FT3, které společnost Futtec vyvinula. Prostřednictvím mikrovlnného záření zahřívá okolí opravovaného výmolu na přibližně 120 stupňů Celsia. To umožňuje homogenní spojení původní a doplněné asfaltové hmoty a tím lepší kvalitu a dlouhodobou životnost opravovaného místa. „Absorpci a koncentraci vyzařované energie a její efektivní přeměnu na teplo umocňuje potření poškozeného místa a jeho okrajů patentovaným penetračním nástřikem,“ vysvětluje Natalie Friebelová, marketingová manažerka společnosti Futtec.
Vedle vyšší kvality opravy představuje tato bezespárová technologie i dokonalejší prevenci před případným dalším následným defektem silnice. Znemožňuje totiž zatékání vody pod povrch vozovky v místě opravy a její rozpínaní v zimním období, kdy se zmrzne a mění se v led. „Další výhodou oproti konvenčním postupům je větší flexibilita při práci ve ztížených povětrnostních a přírodních podmínkách. Překážkou pro opravu děr a prasklin nejsou ani teploty pod bodem mrazu, vlhkost či větší sklonitost a rovněž ani zimní odstávky obaloven (výrobny asfaltové směsi – poznámka redakce),“ dodává Natalie Friebelová.
Šetří peníze i prostředí
Předností je rovněž hospodárnost a ekologičnost. Opravná směs se rovnoměrně zahřeje bez použití tuhých paliv, jen v nezbytném objemu a těsně před použitím. To eliminuje ztráty, včetně tepelných. Aplikovaný asfalt není technologicky degradován zbytečně vysokým lokálním ohřevem. Není potřeba nic frézovat, veškeré nečistoty jsou odfoukány, což minimalizuje odpad. Díky tomu, že není potřeba odstraňovat starý asfalt, není nutné ani odvážet z místa opravy stavební suť a likvidovat ji. To přináší další úspory.
Mezi klady převratné technologie patří také rychlost a personální nenáročnost. Dvoučlenná posádka dokáže provést opravu maximálně do jedné
hodiny po svém příjezdu k poničenému místu vozovky. Ihned poté je obnovený úsek sjízdný. Dopravní omezení je tedy krátkodobé. „Možnost téměř okamžité opravy silnice, i v zimě, je plusem pro její bezpečnost. Znamená v důsledku méně škod na vozidlech, méně nehod, méně úrazů,“ zmiňuje Natalie Friebelová.
Stroj FT3 je určený především k opravě defektů od velikosti menších prasklin až po výmoly do rozměru 80 krát 60 centimetrů. Větší
rozbité plochy zvládne renovovat po etapách. Technologie je přitom vhodná nejenom pro firmy specializující se na údržbu a opravu silnic, ale mohou ji využívat také města nebo kraje k opravám cyklostezek, chodníků nebo parkovišť. Zároveň ji mohou využívat firmy provozující letiště, průmyslové zóny nebo autodromy.
Revoluční řešení získalo nedávno prestižní ocenění Seal of Excellence, které vydává Evropská komise vysoce konkurenceschopným projektům. Společnost Futtec navíc z Bruselu obdržela dotaci ve výši 1,8 milionu eur na realizaci aktivit vedoucích ke komercionalizaci tohoto inovativního nápadu. „Tuto podporu jsme právě začali čerpat. Získané finanční prostředky využíváme k dalšímu zdokonalování našeho řešení oprav výtluků s cílem uvést ho nejenom na český, ale také na zahraniční trh,“ říká předseda představenstva a jednatel Futtec Jiří Rušikvas. Firma se tak zařadila k několika českým firmám, které byly v tvrdé mezinárodní konkurenci úspěšné při podání žádosti o dotaci z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizon 2020. Ten s alokací zhruba 80 miliard eur pro období let 2014 až 2020 zavádí do praxe inovační strategii Evropské unie.