Luskou,netopýr ?Já osobně bych řekl člověk a teorie zlaté miliardy.V každém případě když si projdete veřejné informace o financovaní výzkumu ve Wu-chanu tak Švícarsko,Francie,Kanada a USA.V podstatě těch 10 tisíc co ovládá tuto planetu a v určitých cyklech vyvolává války a krize má svou představu jak řídit svět.To co normálního člověka nenapadne je pro ně běžná praxe.
Je možné,že ti bohatí chtějí být ještě bohatější a nebo že skupina Filantropů chce zachránit tuto planetu před přelidněním a nedostatkem zdojů (potraviny,pitná voda,suroviny atd).Spíše bych sázel na to, že vládnoucí elita chce dosáhnout urovně božstva.Tak či onak obě cesty musí zredukovat počet obyvatel na této planetě.
Vzduchem, vodou a potravou.Již v minulosti třeba CIA otrávila Pont-Saint-Esprit na jihu Francie(v místním pekařství se neúmyslně do mouky dostal halucinogenní námel. Jiná teorie hovořila o otravě organickou rtutí.).A spousta dalších utajených experimentů.Jsou známé příklady i z dávnověku o otravách celých měst (tenkrát vodou a potravou).
Co se týká SARS II tak prvopočátky bych typoval na rok 2013 kdy spousta lidí měla oboustraný zápal plic a bakterologické a virové testy byly negativní.Samozřejmě patřičné vojenské laboratoře měli přehled.Nemá cenu rozepisovat podrobnosti, protože běžný člověk to nepochopí a ti znalý už analyzují míru nebezpečnosti toho co tu píšu.
Pokud máte možnost nezávislého zdroje pitné vody tak jej jistě využíjte.Pro skladování pitné vody je dobré do nádoby dát stříbrnou minci ,jednak vydrží déle a potom viry a bakterie stříbro nesnáší.
Stříbro, latinsky argentum je ušlechtilým kovem, který je charakteristický světlou, stříbřitě bílou barvou. Patří k drahým kovům, které vynikají vysokou chemickou stabilitou.
Stříbro však není jen cenný kov jeho antimikrobiální a antiplísňové vlastnosti vlastnosti jsou známé tisíce let.
V Egyptě bylo stříbro používáno více než 3500 let před našim letopočtem k výrobě mincí. Zhruba 2500 let poté bylo v medicíně známo, že voda zůstane déle pitná při jejím uchovávání ve stříbrných nádobách. První písemné známky na medicínský význam stříbra pocházejí z díla legendárního Gabira ibn Haiana as-Sufi ze druhé poloviny desátého století po Kristu. Také v Bagdádu vystudovaný lékař a filosof Avicenna (980-1037) používal stříbro v medicíně.
Stříbro znala již staroindická medicína a k jeho hojnějšímu nasazení v boji s bakteriemi a plísněmi došlo v dobách Římské říše. Všechny patricijské domy uchovávaly poživatiny ve stříbrných nádobách a do mléka a tekutin se ukládaly stříbrné mince.
Baktericidní vlastnosti stříbra byly využívány také ve středověku. Skladování tekutin ve stříbrných nádobách, pití ze stříbrných pohárů či vhazování stříbrných mincí do mléka, vína nebo vody prodlužovalo trvanlivost tekutin a udržovalo je déle čerstvé. Ve středověku stříbro chránilo zejména vyšší vrstvy obyvatelstva, které využívaly na své hodování výlučně stříbrné nádoby a příbory. To jim pomáhalo před nakažením morem, tzv. černou smrtí. Už tehdy bylo známo, že patogeny způsobující onemocnění nemohou přežít v přítomnosti stříbra, proto i jídlo skladovali ve stříbrných nádobách.
I nádoby na svěcenou vodu v kostelech byly ze stříbra, voda v nich byla prakticky sterilizována.
Američtí osadníci dávali stříbrný dolar do mléka, aby zpomalili jeho proces zkažení. Australští kolonialisté zavěšovali stříbrné vidličky a lžíce do nádob s vodou, aby tak předcházeli její kontaminaci.
19. století díky posunu ve vědě ukázalo nejen přítomnost bakterií, ale také schopnost stříbra snižovat jejich počet. Z tohoto důvodu se také roztok s obsahem stříbra používal jako antiseptikum nejen u popálenin.
Stříbro řadíme mezi antiseptika, která účinkují na všechny kmeny (druhy) bakterií i kvasinek (plísní), riziko vzniku rezistence je zde velmi malé. Naopak stříbro umí potlačit i infekci vyvolanou bakteriemi, které jsou rezistentní a běžná antibiotika na ně nezabírají.
Záporné ionty jsou opakem kladných a mají tedy na organismus příznivý vliv. Mezi účinky záporných iontů patří snadné dýchání, zvýšení výkonnosti, lepší soustředěnost, snížení únavy a tím i celková duševní i fyzická pohoda. Kladné ionty mají také potenciál oddalovat proces stárnutí buněk a přispívají k lepší a rychlejší rekonvalescenci.
V ovzduší mají záporné ionty ještě další příznivé účinky – potlačují výskyt mikrobů v ovzduší a díky své svěžesti dokáží také neutralizovat pachy. Kromě toho na sebe záporné ionty vážou velmi jemné škodlivé částice. Ty pak padají jako prachové shluky k zemi, kde se dají jednoduše vyluxovat, anebo je zachytí filtr.
Většina Čechů má nedostatek vitaminu D. Ten je přitom zásadní pro imunitu, obzvlášť v době pandemie covid-19. Literatura a odborné články uvádějí, že nedostatkem vitaminu D trpí 60–75 procent české populace. Současná omezení způsobená situací kolem koronaviru může dodání vitaminu D do těla ztížit.
První cesta zisku vitaminu D je ze slunečního záření. Syntéza vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění. Všeobecně se uvádí, že slunění alespoň dvakrát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 90 procent z celkového doporučeného množství přirozenou cestou.
V současné době, kdy je pobyt venku stále omezen, je ještě těžší dosáhnout potřebného množství. Ideální doba pobytu na slunci je mezi 10–14 hodinou, což je naprosto v rozporu s doporučením dermatologů. Postačí, když budeme venku i v jiný čas. Myslete ale na to, že s postupujícím věkem klesá schopnost pokožky tvořit vitamin D až o tři čtvrtiny, senioři nad 65 let by se proto měli pohybovat na slunci minimálně dvakrát delší dobu.
Další, na čem záleží, je barva kůže. Čím světlejší má člověk pleť, tím více vitaminu D dokáže kůže vyprodukovat. Důležité je také roční období, jelikož v našich podmínkách je možné ze slunce získávat vitamin D pouze od května do října. Pak již kvůli malému úhlu dopadu slunečního záření na naši pokožku k tvorbě vitaminu D kůží nedochází. Používání krémů s ochranou před UV zářením a obavy z nádorového onemocnění kůže k dostatečné tvorbě vitaminu D příliš neprospívají. Například krém s faktorem SPF (Sun Protection Factor) 15 absorbuje 93 procent dopadajícího UVB záření, krém s faktorem SPF 30 absorbuje 97 procent. Vitamin D se tak netvoří. A rouška určitě nevadí, zabírá totiž jen malou plochu našeho těla.
Důležitost stavu jater a ledvin
Dalším důležitým článkem na cestě k aktivní formě vitaminu D jsou játra a ledviny. Proto musíme pečovat i o tyto orgány. Tedy nepít nadměrné množství alkoholu (i pivo je alkohol), omezit cukry, nepřejídat se a dbát na správný pitný režim.
Když nemáme dost slunce, existuje druhá cesta – vitamin D ze stravy. Ve stravě ho najdeme hlavně v mořských rybách – treska, tresčí játra, sleďové filety, sardinky, losos, nebo v mléčných výrobcích. A znovu připomínáme: konzumujte je minimálně dvakrát týdně. Když splníte příjem konzumace z ryb, tak získáte zhruba 5–10 procent z celkového potřebného množství. Buďme k sobě upřímní, tu druhou cestu nepreferovala řada lidí ani před Covidem. Zapátrejte ve své paměti a vzpomeňte si, kdy naposledy jste měli rybu nebo nějaký mořský produkt.
Jak dodat vitamin D
Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100-125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Česká populace ho má ale mnohem méně, velmi často pod dolní hranicí optima, což je 50 nmol/l.
K dosažení dostatečná denní dávky je třeba zkonzumovat 1 000 – 2 000 IU (mezinárodních jednotek) vitaminu D. Pro aktivaci imunitních procesů se doporučuje denně přijmout přibližně 2 000 IU. Jiné dávky jsou určené pro kojence, malé děti, těhotné a ženy po menopauze… Těmto lidem by měl doporučenou denní dávku navrhnout ošetřující lékař.
Zajímavostí je, že obézní pacienti mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší. A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1 000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné, denně na sluníčku taky nejsme, proto by prakticky každý z nás měl vitamin D doplňovat.
Odborníci proto doporučují dodávat do těla vitamin D pomocí doplňků stravy z lékárny. Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky, gumoví medvídci a další. Určitě je dobré zvolit takový preparát, který je přírodní, bez umělých barviv, různých stabilizátorů a dalších přidaných látek.
Bulharští vědci úspěšně testovali probiotika na pacientech s Covidem. Více než sedmdesáti pacientům s těžkým průběhem byla v nemocnici v Plevenu poskytnuta potravinová terapie jako doplněk standardní léčby. U všech, kterým byla kúra speciálních bulharských kmenů laktobacilů a streptokoků podávána, došlo k zásadnímu zlepšení a následnému úplnému uzdravení.
Tým profesora Nikoly Alexandrova začal testovat účinky potravinové terapie probiotickou stravou během jara a léta na 72 pacientech. Terapeutickou kúru absolvovali všichni ve Fakultní nemocnici Pleven souběžně s běžnou léčbou. Podpůrná probiotická terapie obsahovala vzácné kmeny Lactobacillus bulgaricus DWT1 a Streptococcus thermophilus DWT4. Ty se od běžných kmenů liší tím, že se získávají nikoli z rostlin, ale z vody, a vyskytují se pouze v určitých pramenech bulharského pohoří Rodopy, kde je profesor Alexandrov před několika lety objevil. Na rozdíl od běžných, rostlinných kmenů Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus jsou jejich „vodní“ varianty několikanásobně větší a mohutnější, díky pobytu ve vodě též daleko odolnější, a proto účinnější pro lidský organismus. „Naše dřívější výzkumy prokázaly, že tyto kmeny vedou k repolarizaci makrofágů z M2 na M1, přičemž makrofágy M1 jsou součástí vrozené imunity a ničí nádorové a virové buňky,“ vysvětluje Alexandrov. Bulharský tým na výzkumu spolupracoval s indickými kolegy z Národního institutu pro vědu, výzkum a vzdělávání při Ministerstvu pro atomovou energii pod vedením profesora Palocka Aicha a výsledky jejich objevu publikoval před dvěma lety prestižní časopis Journal of Functional Foods.
Nyní byla v Plevenu skupině pacientů poskytnuta výživová terapie probiotiky se zmíněnými vzácnými kmeny. Klinický obraz 72 pacientů testované skupiny s pozitivním PCR testem na Covid 19 vykazoval respirační selhání, horečku a zápal plic. Většina pacientů měla ještě doprovodné problémy, jako je cukrovka, obezita, hypertenze, metabolický syndrom či Hashimotova nemoc. Od prvního dne po přijetí dostávali všichni kromě standardní léčby Covid 19 i probiotickou terapii přípravkem Laktera v dávce 2 x 15 gramů denně. „Jedna čajová lžička, tedy asi 5 gramů, obsahuje více než 75 miliard živých bakterií Lactobacillus bulgaricus DWT1 izolovaných z vody, což je zhruba tolik jako 30 kelímků tradičního bulharského jogurtu,“ říká Martin Kuttner z českého zastoupení společnosti Daflorn, která přípravek vyrábí. Profesor Alexandrov uvádí: „Narozdíl od jiných pacientů s pneumonií Covid 19 se ti, kteří užili probiotikum, klinicky zlepšili mnohem rychleji. Již třetí či čtvrtý den hospitalizace byli v dobrém celkovém stavu, afibrilní, bez známek respiračního selhání a se značně sníženým kašlem. Devátý až desátý den hospitalizace u těchto pacientů byl test PCR na Covid 19 negativní.“ V této skupině nedošlo k žádnému úmrtí. Monitorování pacientů pokračuje i po propuštění z nemocnice. Za zmínku stojí, že během kúry nebyl infikován žádný ze zdravotnických pracovníků obsluhujících pacienty s Covid. Personál užívá probiotikum v dávce 15 g denně.
1.3.2021
TENHLE ČESKÝ “BEST COVID MANAGER” MÁ NA SVĚDOMÍ SPOUSTU LIDSKÝCH ŽIVOTŮ.
Je smutné když psychopat řídí České králoství (a to neberu v potaz to co sedí na hradě….)